Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Pozorovací stanoviště

Pozorovací stanoviště

Samozřejmě je možné pozorovat z balkónu, nebo ze zahrady - je to nejbližší místo vašemu bydlišti. Ale ne vždy je balkón či zahrada vhodným místem, zvláště ve městech. Je tedy potřeba nalézt jiné stanoviště, odkud budete provádět svá pozorování. Na leteckých snímcích, např. na mapy.cz lze předem vytipovat vhodná místa. Místo, ze kterého chcete pozorovat, je zapotřebí uváženě vybírat. Dokonce i pokud nebudete nároční na vybavení a spokojíte se s „polními” podmínkami, je dobré si místo prohlédnout za dne a ještě jednou po setmění.

Pozorování na Jizerce Autor: Lukáš Kalista
Pozorování na Jizerce
Autor: Lukáš Kalista
Za denního světla odhalíte všechny nerovnosti na místě, všechny záludnosti, které by vám potmě mohly uniknout a způsobit například nepříjemný pád do nenápadné zarostlé prohlubeniny a podobně. Za dne také odhadnete, jak je vidět na zástavbu (je-li v okolí nějaká) a tedy jaká míra světelného znečištění vás tady asi čeká. Zároveň si ujasníte orientaci místa vzhledem ke světovým stranám a můžete se rozhodnout, jestli má místo dostatečně otevřený výhled na všechny strany. Místo se zakrytým jihem není právě ideální, nad jižním obzorem bývají pozorovatelné zajímavé úkazy. Částečně zakrytý východ nebo západ naopak nemusí být nutně takovým neštěstím, většinou stačí si chvilku počkat, než se sledovaný objekt vyhoupne nad lesík či kopec, nebo počítat s tím, že tento objekt nebudu moci sledovat až do jeho západu.

Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě Autor: Miroslav Znášik
Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě
Autor: Miroslav Znášik
Večerní prohlídka je samozřejmě tím hlavním. Teprve nyní se ukáže, jak to s výhledem a hlavně světelným znečištěním opravdu je.

Málo které pozorovací stanoviště je skutečně ideální. V blízkosti města nebo dokonce ve městě se neubráníte světelnému znečištění, za tmavou oblohou zase musíte cestovat – někdo daleko, někdo jen pár kilometrů. V každém případě není možné se sebrat, každý večer jet na pozorování 40 km daleko a pak se vracet zpět. Proto je dobré (pokud to jde) si vybrat pozorovacích stanovišť více. Alespoň jedno blízké, pro pozorování během týdne, a počítat s tím, že na něm nebude možné provádět žádný lov málo jasných objektů. Jako cvičné místo například pro seznamování s oblohou však bohatě stačí. Na dlouhé víkendové a prázdninové noci je dobré využít například chalupu nebo babiččin domeček na vesnici a někde v okolí (a za ideálních podmínek přímo na zahrádce) si vybrat místečko pro pořádné pozorování.

Mapa pozorovacích míst

Pozorovatelé jezdí na svá vytipovaná místa a pokud dodržíte jistou míru kázně, jako je světelná kázeň, můžete se s nimi potkat a užít si pozorování spolu. Snažte se přijíždět ještě za soumraku nebo pouze s obrysovými světly. Sviťte za tmy červeným světlem (i to může být příliš intenzivní u některých čelovek) a používáte-li bílé světlo nebo displej, buďte dál od těch, co pozorují okem a kryjte si své vybavení. Zde je odkaz na mapu pozorovacích míst.

Shrňme si na závěr, podle čeho je třeba si pozorovací stanoviště vybírat:

1. Co nejvíce otevřený obzor, tj. velká louka nebo holý vršek kopečku. Jsou-li po obvodu stanoviště vzrostlé stromy, které nezasahují příliš vysoko nad obzor, je to spíše k užitku – odstíní rušivé světlo z případných lamp, nebo města.

2. Pevný, suchý povrch. Není možné pozorovat v bažině, i tak si člověk vlhka od rosy užije až až.

3. Žádné lampy, přímo svítící na naše stanoviště a pokud možno co nejméně lamp v okolí. Tomuto požadavku není možné ve městě zcela vyhovět, ale dají se alespoň vyloučit zcela nevhodná místa. Některou lampu může odstínit vzrostlý strom nebo horizont kopečku, jindy holt musíte hledat místo jiné.

4. SNADNÝ PŘÍSTUP! Velice důležitá podmínka. Budete na místo chodit potmě, s mnoha věcmi v batohu na zádech a v rukách. Navíc za vlhka začne klouzat nejen skála, ale i obyčejná tráva. Není možné se s tím vším prodírat křovinami, slézat skalní stěny a podobně. Také je prozíravé, pokud nehodláte posledního září uložit astronomickou výbavu do skříně k zimnímu spánku, popřemýšlet nad tím, nakolik bude vaše pozorovací stanoviště přístupné i za sněhu a náledí.

Pokročilí pozorovatelé jsou často závislí na dodávce proudu pro pohon montáží, vysoušení zarosených zrcadel či pro notebooky. Věřte však, že i bez toho se dá pozorovat velmi dobře.

Pozorovací stanoviště s otevřeným výhledem Autor: Martin Mašek
Pozorovací stanoviště s otevřeným výhledem
Autor: Martin Mašek

 



O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Pozorovací stanoviště, Pozorování , Světelné znečištění


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »