Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Pozorovací stanoviště

Pozorovací stanoviště

Samozřejmě je možné pozorovat z balkónu, nebo ze zahrady - je to nejbližší místo vašemu bydlišti. Ale ne vždy je balkón či zahrada vhodným místem, zvláště ve městech. Je tedy potřeba nalézt jiné stanoviště, odkud budete provádět svá pozorování. Na leteckých snímcích, např. na mapy.cz lze předem vytipovat vhodná místa. Místo, ze kterého chcete pozorovat, je zapotřebí uváženě vybírat. Dokonce i pokud nebudete nároční na vybavení a spokojíte se s „polními” podmínkami, je dobré si místo prohlédnout za dne a ještě jednou po setmění.

Pozorování na Jizerce Autor: Lukáš Kalista
Pozorování na Jizerce
Autor: Lukáš Kalista
Za denního světla odhalíte všechny nerovnosti na místě, všechny záludnosti, které by vám potmě mohly uniknout a způsobit například nepříjemný pád do nenápadné zarostlé prohlubeniny a podobně. Za dne také odhadnete, jak je vidět na zástavbu (je-li v okolí nějaká) a tedy jaká míra světelného znečištění vás tady asi čeká. Zároveň si ujasníte orientaci místa vzhledem ke světovým stranám a můžete se rozhodnout, jestli má místo dostatečně otevřený výhled na všechny strany. Místo se zakrytým jihem není právě ideální, nad jižním obzorem bývají pozorovatelné zajímavé úkazy. Částečně zakrytý východ nebo západ naopak nemusí být nutně takovým neštěstím, většinou stačí si chvilku počkat, než se sledovaný objekt vyhoupne nad lesík či kopec, nebo počítat s tím, že tento objekt nebudu moci sledovat až do jeho západu.

Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě Autor: Miroslav Znášik
Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě
Autor: Miroslav Znášik
Večerní prohlídka je samozřejmě tím hlavním. Teprve nyní se ukáže, jak to s výhledem a hlavně světelným znečištěním opravdu je.

Málo které pozorovací stanoviště je skutečně ideální. V blízkosti města nebo dokonce ve městě se neubráníte světelnému znečištění, za tmavou oblohou zase musíte cestovat – někdo daleko, někdo jen pár kilometrů. V každém případě není možné se sebrat, každý večer jet na pozorování 40 km daleko a pak se vracet zpět. Proto je dobré (pokud to jde) si vybrat pozorovacích stanovišť více. Alespoň jedno blízké, pro pozorování během týdne, a počítat s tím, že na něm nebude možné provádět žádný lov málo jasných objektů. Jako cvičné místo například pro seznamování s oblohou však bohatě stačí. Na dlouhé víkendové a prázdninové noci je dobré využít například chalupu nebo babiččin domeček na vesnici a někde v okolí (a za ideálních podmínek přímo na zahrádce) si vybrat místečko pro pořádné pozorování.

Mapa pozorovacích míst

Pozorovatelé jezdí na svá vytipovaná místa a pokud dodržíte jistou míru kázně, jako je světelná kázeň, můžete se s nimi potkat a užít si pozorování spolu. Snažte se přijíždět ještě za soumraku nebo pouze s obrysovými světly. Sviťte za tmy červeným světlem (i to může být příliš intenzivní u některých čelovek) a používáte-li bílé světlo nebo displej, buďte dál od těch, co pozorují okem a kryjte si své vybavení. Zde je odkaz na mapu pozorovacích míst.

Shrňme si na závěr, podle čeho je třeba si pozorovací stanoviště vybírat:

1. Co nejvíce otevřený obzor, tj. velká louka nebo holý vršek kopečku. Jsou-li po obvodu stanoviště vzrostlé stromy, které nezasahují příliš vysoko nad obzor, je to spíše k užitku – odstíní rušivé světlo z případných lamp, nebo města.

2. Pevný, suchý povrch. Není možné pozorovat v bažině, i tak si člověk vlhka od rosy užije až až.

3. Žádné lampy, přímo svítící na naše stanoviště a pokud možno co nejméně lamp v okolí. Tomuto požadavku není možné ve městě zcela vyhovět, ale dají se alespoň vyloučit zcela nevhodná místa. Některou lampu může odstínit vzrostlý strom nebo horizont kopečku, jindy holt musíte hledat místo jiné.

4. SNADNÝ PŘÍSTUP! Velice důležitá podmínka. Budete na místo chodit potmě, s mnoha věcmi v batohu na zádech a v rukách. Navíc za vlhka začne klouzat nejen skála, ale i obyčejná tráva. Není možné se s tím vším prodírat křovinami, slézat skalní stěny a podobně. Také je prozíravé, pokud nehodláte posledního září uložit astronomickou výbavu do skříně k zimnímu spánku, popřemýšlet nad tím, nakolik bude vaše pozorovací stanoviště přístupné i za sněhu a náledí.

Pokročilí pozorovatelé jsou často závislí na dodávce proudu pro pohon montáží, vysoušení zarosených zrcadel či pro notebooky. Věřte však, že i bez toho se dá pozorovat velmi dobře.

Pozorovací stanoviště s otevřeným výhledem Autor: Martin Mašek
Pozorovací stanoviště s otevřeným výhledem
Autor: Martin Mašek

 



O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Pozorovací stanoviště, Pozorování , Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »