V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.
Mezinárodní astronomický tábor pro mladé (16-24 let) se letos koná v de Klonie (Nizozemí), zájemci se mohou hlásit do 9. března, tábor se koná v srpnu (1.-21.8. 2025).
Malá, zdánlivě nenápadná vesnička Sítiny se už třetím rokem potýká s náhlým letním přílivem obyvatelstva. Počet lidí tu během letních prázdnin vzroste o několik stovek procent, a to vždy při příležitosti konání Astronomické expedice. Rok 2023 nebyl výjimkou a na místní stále se zvětšující astronomické základně se sešlo přes sedm desítek příznivců astronomie.
Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti pořádá jedenáctý ročník letnío dětského astronomického tábora. Tábor probíhá v příjemném prostředí Orlických hor v termínu 11. - 24. 8. 2019.
Na táborové základně Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku v termínu od 21. července do 4. srpna 2018 proběhl již patnáctý ročník letního dětského Astronomického tábora Jihlavské astronomické společnosti. Děti se v průběhu dvou parných letních týdnů opět mnohému přiučily v průřezových tématech celé astronomie a kosmonautiky. V letošním ročníku se blýskly zejména skupiny zabývající se astrofotografií a radioastronomií.
Na Vysočinu padá večerní soumrak. Asi dva kilometry za Brtnicí na Jihlavsku, na kopci na louce u lesa skupina táborových vedoucích vykládá z postaršího Transitu astronomické dalekohledy. Zpovzdálí se ozývá hlahol. Pod kopcem se záhy objevuje šedesátka dětí, které míří nahoru na kopec k dalekohledům. Během krátké chvíle se děti rozdělují do skupinek, s vedoucími připravují jednotlivé dalekohledy a začínají zkoušet pozorovat první objekty večerní oblohy. Tak vypadá začátek večera na letním Astronomickém táboře Jihlavské astronomické společnosti.
Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti pořádá v srpnu 2016 již osmý tábor, zaměřený na astronomii a kosmonautiku. Námětem pro ten letošní se stal velmi originální román Roberta Charlese Wilsona, Spin. Wilsonově záhadě zmizelých hvězd budeme společně přicházet na kloub v celotáborové hře. Kromě ní nás čeká tradiční koktejl her, bloků s informacemi, testíků, soutěží, táboráků, pozorování a všeho, co ke správnému letnímu táboru patří.
V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...
Návštěva lanového centra během tábora.Autor: SDM ČAS. V srpnu 2012 změnila Sekce pro děti a mládež formu letního astronomicko-kosmonautického tábora. Osamostatnili jsme se a dali jsme táborům jméno, společné pro všechny budoucí ročníky - Vesmírná odysea. Také jsme víceméně tradiční tábor změnili na táborové soustředění a dali tím šanci pokročilým táborníkům, kteří již přesáhli hranici 15 let, ještě se s námi astronomii a kosmonautice pár let věnovat. Letošní tábor se uskuteční v termínu od 10. do 23. srpna 2013, opět v Orlických horách...
Astronomický táborAutor: Archiv Jihlavské astronomické společnosti Jihlavská astronomická společnost a Dům dětí a mládeže v Jihlavě letos pořádají již 10. ročník astronomického tábora. Od 17. do 30. července se na Hájence Černé lesy opět sejdeme, abychom strávili 14 dní v přírodě a pod hvězdnou oblohou. Tábor je určený všem od 8 do 17 let a není třeba se bát, že s astronomií teprve začínáte.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
