Související stránky k článku ČAM za květen 2016: Merkur a Slunce
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten nejlepší byl velký oříšek. Ovšem i ten se podařilo rozlousknout a my vám můžeme představit vítěze zářijového kola. Stal se jím fotograf Lukáš Veselý s fotografií „Když se blýská v dáli“.
Vzácný přechod Merkuru před Sluncem 9. května 2016 byl doprovázen trošku oblačným, ale stále poměrně příznivým počasím. Malý Merkur a sluneční skvrna AR2542 utvořily během Merkurova "putování" krásnou fotogenickou dvojici. Do redakce dorazilo mnoho fotografií, což nás nesmírně těší, neboť po tomto úkazu nás další opravdu dobře pozorovatelný čeká až v roce 2032, v listopadu. V květnu ještě později, až v roce 2049! Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka
Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a Mléčná dráha, nebo možná právě ony, nás zaujmou. Nu a tu a tam spatříme i jasnou či méně jasnou hvězdičku putující oblohou.
Dnes, v pondělí 9. května 2016, se odehraje velmi vzácný úkaz - přechod Merkuru před Sluncem. V Česku byl naposledy pozorovatelný před 13 lety a znovu k němu dojde v roce 2019 a 2032. Neboť je jev pozorovatelný na velké ploše světa, mnoho astronomů i nadšenců se kromě jeho pozorování rozhodlo jej také přenášet živě prostřednictvím internetu. Rozhodně si jev nenechtě ujít na nějaké z hvězdáren, každopádně nemáte-li k tomu možnost, přinášíme vám pohled na úkaz prosřednictvím digitálního vysílání z několika světových míst. Merkur bude před Sluncem přecházet mezi 13:12 a 20:42 SELČ. I proto, že závěrečná fáze úkazu proběhne v Česku pod obzorem, přijdou tyto přenosy jistě vhod. Zároveň bychom Vás rádi upozornili, že v průběhu úkazu a po něm můžete zasílat své fotografie - připravíme čtenářskou galerii.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové bojovali proti Avarům a možná i v době, kdy na žádost knížete Rostislava přicházejí k nám z Byzance Cyril a Metoděj, tehdy někdy vyrazilo směrem k nám z nevýrazného souhvězdí Kefea nespočitatelné množství fotonů.
Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve když zapojíme svou fantazii. To nás poté může takový snímek nebeského objektu i rozdělit na téměř nesmiřitelné skupiny. Jak jinak si například vysvětlit, že někdo vidí ve vítězné fotografii lebku, jiný pak růži s okvětními lístky, kterou pak mailem na sv. Valentýna rozesílá na všechny strany. Ovšem astronomie je věda milá, a tak pojmenování připomínající onu růži převládá.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236 let poté, v dubnu roku 2025, namířil z české kotliny, z obce Hradce nedaleko Českých Budějovic, svůj dalekohled astrofotograf Zdenek Vojč na stejný objekt. Tuto fotografii, pořízenou za pomoci několika spektrálních fitrů, následně zaslal do astrofotografické soutěže ČAM (Česká astrofotografie měsíce) a v květnovém kole této soutěže získal vítěznou příčku.
Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro zájemce o pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční disk 9. května 2016 v odpoledních hodinách speciální program. Kromě vizuálního pozorování pomocí slunečních dalekohledů bude možné v hale hvězdárny sledovat online přenos záběrů probíhajícího úkazu z přístrojů, které slouží pro odborná pozorování. Přenos bude možné shlédnout i prostřednictvím internetu na adrese pozorovanislunce.eu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu nelichotivým, v 60. letech minulého století. Ačkoliv některé filmy z produkce nízkonákladových filmových studií dosáhly jisté obliby, obecně zůstalo hodnocení většiny z nich nevalné.
Cena Jindřicha Zemana junior a Cena Jindřicha Zemana se staly již nedílnou součástí ocenění udělovaných Českou astronomickou společností. V roce 2024 se konal již její devatenáctý ročník a přinesl i jejich nové nositele. Oba snímky představují takzvanou krajinářskou astrofotografii, využívající pozemské objekty a jevy k zarámování kompozice astronomického snímku. Kromě netradičního pohledu nám tak ukazují například, jak velké se nám na obloze ukazují, někdy dokonce přinášejí i alespoň částečnou představu o viditelnosti očima. Oba nositelé, Jakub Kuřák a Vlastimil Vojáček, převzali svá ocenění na Sjezdu České astronomické společnosti v pražském planetáriu 26. dubna 2025.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje. Číňané například věřili, že zatmění způsobuje drak, který polyká Slunce. Působili proto veliký rámus a mlátili do bubnů, aby draka vyděsili. Ten poté Slunce opět vyplivl či je vůbec nespolkl. Čínský pojem pro zatmění skutečně souvisí s představou "pojídání" nebo "sežrání" nebeského tělesa. U Vikingů měli podobné mýty. V jejich legendě vlčí sourozenci Hati a Skoll honili po obloze Slunce a Měsíc. Skoll chtěl sežrat Měsíc, zatímco Hati měl na mušce Slunce. Když jeden či druhý svou kořist dohnal, nastalo zatmění, buď Slunce či Měsíce. V Indii bylo zatmění dílem démona Rahu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2025 obdržel snímek
„Měsíc a Mars“, jehož autorem je astrofotograf Miloš Žák
9. února 2025 se na noční obloze odehrál opět jeden pozoruhodný astronomický úkaz – těsná konjunkce Marsu a Měsíce. Tento jev, kdy se dvě nebeská tělesa z pohledu pozorovatele na obloze úhlově přiblíží, poskytl fascinující podívanou jak pro astronomy, tak i pro ostatní obdivovatele noční oblohy.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik.
Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek
„Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám uvolněných během této podivné noci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek
„Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.
Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně, byla to po několika letech zase jasná kometa, která obohatila naší, zejména večerní oblohu. A vzhledem k poměrně krátké době její pozorovatelnosti se stala častým objektem našich astrofotografů. Na lov této komety, tentokrát se promítající nad slavný Spišský hrad, se vypravil i autor vítězné listopadové fotografie Róbert Barsa.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek
„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených částí Sluneční soustavy. Někdy dokonce i z oblastí vzdáleného vesmíru. Každá nová kometa je tak pro astronomy příležitostí k pozorování a studiu materiálu starého miliardy let, který může obsahovat stopy po formování naší Sluneční soustavy i vesmíru. Jedním z nových přírůstků mezi známými kometami je vlasatice C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS.
