Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přechod Merkuru v přímém přenosu z Valašského Meziříčí
Jiří Srba Vytisknout článek

Přechod Merkuru v přímém přenosu z Valašského Meziříčí

Přechod Merkuru v přímém přenosu z Valašského Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro zájemce o pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční disk 9. května 2016 v odpoledních hodinách speciální program. Kromě vizuálního pozorování pomocí slunečních dalekohledů bude možné v hale hvězdárny sledovat online přenos záběrů probíhajícího úkazu z přístrojů, které slouží pro odborná pozorování. Přenos bude možné shlédnout i prostřednictvím internetu na adrese pozorovanislunce.eu.

Jak pozorujeme?

Pro odborná pozorování Slunce je hvězdárna vybavena řadou starších i nových přístrojů, umožňujících pořizovat přehledové a detailní snímky slunečního disku ve viditelném světle i ve vybraných spektrálních čarách (vodíku H-alfa – na vlnové délce 656 nm a vápníku CaII K – na vlnové délce 393 nm). Přístroje nejsou používány pro vizuální pozorování, ale jsou vybaveny CCD kamerami schopnými pořídit až dva snímky za sekundu. Ze získané série snímků je možné pomocí automatického software vybrat ten nejlepší (pořízený za aktuálně nejlepších atmosférických podmínek). Takto vybrané snímky budou při našem přenosu nahrávány na server, a to tak často, jak to umožní aktuální stav internetové sítě. Záběry Merkuru na slunečním disku si tak budou moci on-line přes internet prohlédnout i zájemci, kteří nemohou na hvězdárnu zavítat osobně.

Pozorování v kopuli odborného pracoviště Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování v kopuli odborného pracoviště
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Přístroje na plošině Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Přístroje na plošině
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování v kopuli odborného pracoviště Přehledové dalekohledy na plošině.

Na co se můžete těšit?

Pozorování bude probíhat pomocí čtyř přístrojů. Dva dalekohledy budou snímat celý sluneční disk v čáře vodíku H-alfa a vápníku CaII K. Bude tak možné sledovat pouť drobného Merkuru po slunečním disku společně se strukturami ve střední vrstvě sluneční atmosféry (chromosféře). Tyto přehledové snímky budou doplněny detailními záběry částí slunečního disku, do kterých se Merkur bude aktuálně promítat, a to opět jak v čáře H-alfa tak CaII K.

Pozorování Slunce v čáře H-alfa Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování Slunce v čáře H-alfa
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování Slunce v čáře CaII K Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování Slunce v čáře CaII K
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Ukázka snímků celého disku s detailními výřezy v čarách H-alfa a CaII K. Záběry byly pořízeny stejnými přístroji, jakými bude probíhat snímání Slunce při přenosu přechodu Merkuru přes Sluneční disk 9. května 2016. Další záběry je možné schlédnout v článku Pozorování Slunce v roce 2015.

Kde přenos najdete?

Snímek z přechodu planety Venuše přes sluneční disk v roce 2012 pořízený jedním z přístrojů, který budeme používat i letos. Pro srovnání je dokreslen kotouček Merkuru v přibližně správné velikosti. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Snímek z přechodu planety Venuše přes sluneční disk v roce 2012 pořízený jedním z přístrojů, který budeme používat i letos. Pro srovnání je dokreslen kotouček Merkuru v přibližně správné velikosti.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Od roku 2013 provozuje Hvězdárna Valašské Meziříčí specializované webové stránky věnované pozorování Slunce na adrese PozorovaniSlunce.eu. Stránky vznikly v rámci projektu Se Sluncem společně, realizovaného ve spolupráci se slovenským partnerem, kterým byla Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste. Projekt byl spolufinancován z Fondu Mikroprojektů Operačního programu Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013. Na těchto stránkách bude dostupný i přenos přechodu Merkuru přes sluneční disk a to konkrétně na adrese PozorovaniSlunce.eu/Transit-Merkuru.

Autorem stránky k tranzitu Merkuru a celé koncepce přenosu je mladý externí spolupracovník hvězdárny Jáchym Bulek. V rámci projektu Společně se Sluncem byly rovněž zakoupeny nové nebo rekonstruovány a dovybaveny starší přístroje, jejichž prostřednictvím bude přenášené pozorování probíhat.  

Počasí?

V případě nepříznivých meteorologických podmínek bude přenos realizován v omezené podobě nebo se neuskuteční vůbec. O aktuálním stavu budeme informovat přímo na stránkách pozorovanislunce.eu nebo na webu hvězdárny www.astrovm.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přechod Merkuru online z Hvězdárny Valašské Meziříčí
[2] Projekt Se Sluncem společně
[3] Kde všude v ČR bude probíhat pozorování úkazu?

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Sluneční dalekohled, Online, Online přenos, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Přechod Merkuru 2016


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »