
Hlubinami vesmíru s prof. Janem Paloušem, galaxie 1. díl
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.

Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.

Pokračování besedy o Slunci s prof. Petrem Heinzelem se bude dotýkat nejprve neutrin, které produkují sluneční aktivity. Jak a kde to vše začínalo? Hlavním tématem ale bude sluneční atmosféra. Fotosféra, chromosféra a sluneční koróna mají své projevy, známé i zatím neobjasněné. Které to jsou?

Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR a současným předsedou České astronomické společnost. Jeho specializací je zkoumání Slunce.

V prvním díle roku 2021 budeme pokračovat v besedě s biofyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr. o astrobiologii.

V posledním letošním díle pořadu Hlubinami vesmíru bude RNDr. Vladimír Kopecký Jr., PhD. biofyzik z Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy a šéfredaktor časopisu Astropis poodhalovat obor, který se stává stále aktuálnějším a přitažlivějším.

V druhém díle s předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti se zaměříme na samotnou sekci. Co nyní pozoruje, jaké jsou její konkrétní výsledky? Čím disponuje a jaké má sekce vize do budoucna?

S Mgr. Kateřinou Hoňkovou, předsedkyní Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, budeme besedovat o nádherných a zajímavých hvězdách. Proč jsou proměnné? Jaké to jsou hvězdy a jak je naši „proměnáři“ pozorují?

V druhém díle pořadu Hlubinami vesmíru s Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D., pracovníkem Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy, vás zveme k pokračování besedy o kataklyzmatických dějích ve vesmíru. Co bude konkrétně tématem? Zaměříme se na výbuchy supernov, jejich pozůstatků i na život dvojhvězd, u nichž dochází ke vzájemnému ovlivňování. Jaké jsou programy sledující nejen tyto jevy?

I když jsme v karanténním režimu, přineseme vám i v květnu pokračování cyklu Hlubinami vesmíru, protože jsme jej natočili těsně před jeho vyhlášením. S Mgr. Ondřejem Pejchou, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky MFF University Karlovy budeme hovořit o výbuších ve vesmíru. Výzkum těchto jevů přináší mnohdy až neuvěřitelné skutečnosti. Jaké to jsou? Nechte se vtáhnout do tajů vesmíru fascinujícího už jen svou samou podstatou.

Hostem dalšího dílu zůstává od minula astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., který bude pokračovat ve výkladu o tom, jaké jsou a jak se chovají malá tělesa Sluneční soustavy. Podíváme se k blízkozemním planetkám Didymos, Ryugu či Bennu a jiným. Jejich výzkum poodhalí otázky, které astronomy zajímají už dlouhá desetiletí. Jaké to jsou? Pojďte se s námi u těchto těles na chvíli zastavit. Víte například, že v Německu je celý kostel postaven z meteoritu, který tam dopadl před 14,5 miliónem let?

Astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je pracovníkem Astronomické ústavu AV ČR, oddělení meziplanetární hmoty, a tak je zřejmé, o čem bude v naší besedě řeč. Zaměříme se na malá tělesa Sluneční soustavy.

Beseda o aktivitách pražského planetária pokračuje i v tomto díle. Jak se pořady pro planetárium připravují? Co vše lze shlédnout? Jaké organizuje Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy vzdělávání a jaké vědomosti absolventi získají? Jak je využívají?

První host pořadu v roce 2020 bude vyprávět o planetáriu hl. města Prahy. Jak vznikalo a jaké má dnes poslání? Co vše planetárium nabízí a jsou pořady, obzvláště pro děti a mládež jen poučením anebo i zábavou? Jakub Rozehnal se z vedoucího Štefánikovy hvězdárny stal ředitelem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, nyní pod značkou Planetum. Je také prezidentem spolku pro astronomii a astrofyziku Aldebaran.

Žně objevů loňského roku pokračují i v druhém díle. RNDr. Jiří Grygar, CSc. se nejprve pohrouží do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy. Zastaví se u Pluta a objektů daleko za jeho dráhou. Tělesa jako Haumea, Goblin či Farout se příliš často nevyskytují ve sdělovacích prostředcích a seznámit se s některými novými skutečnostmi je velmi obohacující.

V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.

Ve stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově pracují na společném výzkumu manželé Brankica a Jiří Kubátovi. Máme zvláštní příležitost je přivítat v našem studiu TV Noe, abychom besedovali o jejich práci. Čím se zabývají?

Vášnivý astrofotograf Zdeněk Bardon je hostem i v tomto druhém díle. Budeme společně besedovat o tom, jak a proč fotit oblohu a objekty vzbuzující zvědavost a inspiraci pro smysluplné hledání podstaty světa.

Od chlapecké zvědavosti a sestrojení domácích dalekohledů až k automatizacím obřích dalekohledů prestižních světových observatoří – to je stručný popis besedy odehrávající se na pozadí obrázků z dílny autorovy. Na kterých dalekohledech se společně se svými kolegy podílel? Zavítáme např. na Kanárské ostrovy i do pouští Chile.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.