Úvodní  >  Související stránky k článku Hvězdárna v Úpici: „Hledáme astronoma“

Související stránky k článku Hvězdárna v Úpici: „Hledáme astronoma“

Marcel BělíkOstatní

Výstava Vesmír blíže lidem v onkologickém centru Multiscan v Pardubicích

Astronomická výstava Zdeňka Bardona Vesmír blíže lidem, instalovaná v onkologickém centru Multiscan, které je součástí Komplexního onkologického centra Pardubického kraje, byla zahájena vernisáží 16. listopadu 2022. Velmi netradiční výstavní prostor konferenčního sálu budovy klinické onkologie je historickou událostí nejen ve smyslu místa, ale i svým úmyslem. Primárním cílem je potěšit a alespoň na chvíli přinést povznášející zážitek tajemných hlubin vesmíru lékařům, sestřičkám, dalšímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu, a hlavně všem pacientům.  

Marcel BělíkOstatní

Hvězdárna v Úpici: „Hledáme astronoma“

Máte rádi astronomii? Zajímá Vás práce na hvězdárně? Tak právě Vám je určena tato nabídka. Hvězdárna v Úpici Vám nabízí možnost zaměstnání v atraktivním oboru na atraktivním místě v oblasti popularizace astronomie. Součástí nabídky je ovšem i možnost zapojení se do amatérkých i vědeckých pozorovacích programů a výzkumu vesmíru.

Marcel BělíkOstatní

101 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, zakladatele Hvězdárny v Úpici

12. února je tomu 101 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, zakladatele Hvězdárny v Úpici. I když již pan Mlejnek není delší dobu mezi námi, jeho osobnost je stále živá. A to nejen na úpické hvězdárně, kterou založil a byl i jejím prvním ředitelem, ale zejména v srdcích mnoha astronomů i neastronomů této země. Mnozí z nich totiž prošli legendárními "Letními astronomickými expedicemi v Úpici". Někteří jim říkali pouze "expedice", jiní dokonce pouze "expa". Ale pro všechny bylo takovým malým zaklínadlem: "... jedeš letos do Úpice na expedici?...". Ano, muž mnoha tváří a ještě více zásluh - pan Vladimír Mlejnek.

Marcel BělíkOstatní

Úpická hvězdárna uvádí: Nenáviděný Měsíc

Není asi na této planetě mnoho lidí, kteří by neznali Měsíc. Pomíjíme tedy alespoň nemluvňata. Ovšem astronomové se s ním vypořádávají různě. Většinou jej nenávidí. On totiž mnohdy v noci svítí a ruší mnohá astronomická pozorování a fotografování slabých objektů oblohy. Ovšem, existuje skupina astronomů, kteří jej milují a důsledně se na něj různými způsoby dívají, fotografují jej a zkoumají. K nim se dále řadí patrně většina lidí na celém světě, kteří jsou rádi, že jim osvítí noční cestu domů, nebo třeba zpříjemní romantickou večeři pod širým nebem. Na Karafiátovy „Svatojánské broučky“ se dnes již příliš nemůžeme spolehnout.  

Marcel BělíkOstatní

Od "brýláku" k největším dalekohledům - pořad Hlubinami vesmíru TV Noe

Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.

Petr SkalaOstatní

Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!

Noční nebe v sobě nese náznak tajemna a příslib velkého dobrodružství a poznání. Jaký by však byl smysl nekonečnosti vesmíru, kdyby v něm nebyla alespoň nejmenší částečka hmoty, která by tu nekonečnost a jedinečnost dokázala pochopit? Vesmír byl zrozen a vybízí k obdivu a touze po poznání. A kde jinde lze poznat kosmos plný nekonečných možností než na Astronomické expedici? Letos opět v Úpici, tentokrát v termínu 22. 7 – 7. 8. 2016. Ještě stále váháte? Zbývají poslední místa!

Marcel BělíkOstatní

Zavítejte na Radioastronomický seminář na Hvězdárně v Úpici

Ve čtvrtek 12. listopadu 2015 se na Hvězdárně v Úpici uskuteční jednodenní radioastronomický seminář. Navazuje jednak na seminář loňský, zároveň však i na řadu seminářů pořádaných ve vzdálenější historii hvězdárny z let 1969-90. Díky tomu se mu vlastně dostává dvojího číselného pořadí, je totiž jednak druhý v nové, jednak dvacátý první v řadě celkové.

Petr SkalaOstatní

Astronomická expedice 2015

Nedávnými nebeskými představeními – Kometa Lovejoy, polární záře nad ČR nebo zatmění Slunce, nám obloha ukazuje, že skýtá nepřeberné množství pestrých a nádherných až dech-beroucích úkazů. Nejeden z vás se jistě v dnešním uspěchaném světě zastavil, užasl a nechal se strhnout fascinujícím přírodním divadlem. A představte si, že takto můžete žasnout celých 17 dní v termínu od 7. do 23. srpna!

Marcel BělíkOstatní

Východočeské hvězdárny pomáhaly léčit děti

Indiánské prázdniny 2013 ve FN Motol.Autor: Jan Filip.Myslíte, že hvězdy léčí? 12. června 2013 jsme se mohli přesvědčit, že pokud hvězdy neléčí, tak alespoň přinášejí radost i do míst, kde důvodů k ní je pramálo. Již patnáctým rokem se v areálu Fakultní nemocnice Motol v Praze koná pro zde hospitalizované děti akce s romantickým názvem „Indiánské prázdniny“. Ve spolupráci s Klubem interaktivního domu Pardubice zavítaly na malé motolské tábořiště pardubická a úpická hvězdárna s Astronomickou společností Pardubice. Nemocné děti tak záhy měly krásy vesmíru doslova za oknem.

Barbora MikuleckáOstatní

Tábor pro mladé objevitele na Hvězdárně v Úpici

Z výletu na Sněžku.Autor: ÚLeT 2012.Již podruhé hostí areál Úpické hvězdárny fyzikální tábor ÚLeT určený pro děti ve věku 10 - 15 let. Tábor se uskuteční v termínu 27. 7. - 3. 8. 2013. Věřili byste, že i malé dítě je pod správným vedením schopné si samo vyrobit funkční pramici? A věřili byste, že k výrobě rádia Vám stačí pár věcí z kuchyně?

Martin RybářOstatní

Astronomická expedice 2013

Astronomická expediceAutor: Pavel Gabzdyl Zaobíráte se otázkami vzniku a vývoje vesmíru? Zajímá vás život hvězd? Chtěli byste strávit dobrodružné prázdniny a proniknout do hlubin naší galaxie? Potom, vážení a mladí příznivci astronomie, kteří jste bez újmy přežili konec Mayského kalendáře, je tu právě pro vás naše Astronomická expedice. Poslední možnost přihlásit se na Expedici 2013 je do 15. května 2013!

Marcel BělíkOstatní

Evropská jižní observatoř – klenoty nebe přístupné i Česku

Mléčná dráha nad Dánským dalekohledem.Autor: Zdeněk Bardon.Ve středu 20. března 2013 bude na úpické hvězdárně zahájena výstava „Pohledy do nebe“. 16 panelů, které vznikly za spolupráce Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře, nás přenesou do pozoruhodného i podivuhodného světa vzdálených mlhovin a galaxií, stejně jako k nejkrásnější planetě Sluneční soustavy. Co se však skrývá za tím podivným pojmenováním „Evropská jižní observatoř“. Kde ji máme hledat? Na jihu Evropy? Někde v Itálii či Řecku? Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Jiří KordulákOstatní

Přednáška: Za černým Sluncem přes klokany aneb Všecko je tu dangerous

Austrále na australské pláži.Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.Páteční přednáška na Hvězdárně v Úpici se ponese v duchu cestování. Petr Horálek, cestovatel a také nový zaměstnanec hvězdárny, nás zavede do exotických teplot listopadové Austrálie, kam se před dvěma měsíci vydal na pozorování jedinečného úplného zatmění Slunce. Přednáška začíná v pátek 18. ledna od 18 hodin.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »