
Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!
Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS s posádkou mise Crew-8. Před 45 lety proletěl Voyager 1 nejblíže Jupiteru. Před 460 lety se narodil David Fabricius, objevitel první proměnné hvězdy.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 3. do 2. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a v konjunkci s Marsem. Těsná přiblížení čekají také Jupiter a Merkur a Venuši s Uranem. Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je vidět hodně, a dokonce nastala další nečekaná polární záře. Falcon 9 letos letěl a první stupeň přistál již po dvacáté. Terran 1 téměř uspěl. Poškozený Sojuz přistane v Kazachstánu. Indická raketa LVM3 vynesla další družice One Web. Před 55 lety zahynul první kosmonaut Jurij A. Gagarin.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Přehled událostí na obloze od 26. 3. do 1. 4. 2018. Měsíc dorůstá do úplňku. Večer je nad západem jasná Venuše a mizející Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter, Mars a Saturn. Očekáváme ještě dva zákryty jasnějších hvězd Měsícem. Z objektů noční oblohy si připomeneme hvězdu alfa Geminorum, tedy Kastora. Blíží se zánik čínské stanice Nebeský palác 1. Proběhnou čtyři starty raket a jeden výstup do volného kosmu. Před 50 lety zahynul Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru.

Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi.
Mapa oblohy pro 15. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 11. do 17. 4. 2011. Měsíc dorůstá do úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Končí ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. dubna 2011 ve 21:00 SELČ

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4