Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2023 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi mlhovin, galaxií, hvězdokup, polární záře či zatmění Slunce. Kalendář nabízí dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Blíží se rok 2022 a s ním další možnost vyzdobit si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi vesmíru - polární záře, mlhoviny, blesky, noční svítící oblaka či zatmění Slunce. Dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Blíží se rok 2021. Proč si stěnu kanceláře či bytu neozdobit nádhernými fotografiemi vesmíru? Polární záře, povrch Slunce, mlhoviny, blesky, galaxie, noční svítící oblaka či zatmění Měsíce. Dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Vážení přátelé astronomie, na webových stránkách Západočeské pobočky ČAS www.zpcas.cz si můžete prohlédnout náhledy na jednotlivé listy našeho vůbec prvního astrofoto kalendáře na rok 2020.
Hvězdárnou v Úpici prošlo za 59 let již opravdu mnoho začínajících astronomů. Někteří z nich se vydali na profesionální dráhu, jiným se astronomie vryla pod kůži na celý život jako jejich koníček. Také zde působily skutečné legendy, například prvorepublikový astrofotograf Jindřich Zeman. A bez přehánění by se dalo říci, že v duchu jeho odkazu hvězdárna pokračuje aktivitami svých členů i nyní. Jeden z nich, a s jistou nadsázkou i hvězdárenský astrofotograf, člen ČAS, a “čerstvý” ESO Foto Ambasador Zdeněk Bardon, dostal neuvěřitelnou příležitost se podílet na tvorbě úchvatného kalendáře pro rok 2019, který byl tuto sobotu představen na zasedání Východočeské pobočky České astronomické společnosti v Úpici. Kalendář slavnostně pokřtil a převzal do svých rukou ředitel hvězdárny Marcel Bělík.
Slovenská ústredná hvezdáreň v Hurbanove vydala v týchto dňoch už XXX. ročník 14stránkového farebného nástenného astronomického kalendára, ktorý prináša aktuálne astronomické informácie na rok 2017. Témou tohto kalendára je planéta Pluto a nájdete v ňom mimo iné prekrásne fotografie i tu historicky prvú, ktorú vo hvezdárni v Starej Ďale, v dnešnom Hurbanove, zaznamenal český astronóm Bohumil Šternberk.
Titulní stránka kalendáře APOD 2013Autor: Josef Chlachula Autoři Astronomického snímku dne (APOD - Astronomy Picture of the Day™) připravili krátce před Vánocemi kalendář pro rok 2013 ve formátu PDF.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
