Křest astronomického kalendáře 2019 na Hvězdárně v Úpici
Hvězdárnou v Úpici prošlo za 59 let již opravdu mnoho začínajících astronomů. Někteří z nich se vydali na profesionální dráhu, jiným se astronomie vryla pod kůži na celý život jako jejich koníček. Také zde působily skutečné legendy, například prvorepublikový astrofotograf Jindřich Zeman. A bez přehánění by se dalo říci, že v duchu jeho odkazu hvězdárna pokračuje aktivitami svých členů i nyní. Jeden z nich, a s jistou nadsázkou i hvězdárenský astrofotograf, člen ČAS, a “čerstvý” ESO Foto Ambasador Zdeněk Bardon, dostal neuvěřitelnou příležitost se podílet na tvorbě úchvatného kalendáře pro rok 2019, který byl tuto sobotu představen na zasedání Východočeské pobočky České astronomické společnosti v Úpici. Kalendář slavnostně pokřtil a převzal do svých rukou ředitel hvězdárny Marcel Bělík.
A o co vlastně jde? O nic méně než o kalendář německého optického giganta ZEISS. Když člověk narazí na tuto značku, tak si představí čočky, dokonalé objektivy anebo například Perkův doumetrový dalekohled v Ondřejově, který slouží profesionálům již více než 50 let. Objektiv Zeiss používal ostatně i výše zmiňovaný Jindřich Zeman, který s ním vytvořil své pověstné, několikahodinové expozice s ručním pohonem dalekohledu.
S pověstnou precizností, s jakou se vyrábějí legendární objektivy, je také zpracován první astronomický kalendář ZEISS. Formát A2 s vysokogramážním fotografickým papírem podtrhuje důstojnost astronomických snímků Zdeňka Bardona a skvěle tak reprezentuje bývalého žáka Letních astronomických expedic úpické hvězdárny po celém světě.
Přibližně ve stejnou dobu byl kalendář představen též na Hvězdárně v Rimavské Sobotě na Slovensku. Zde jej převzal a představil její ředitel Pavol Rapavý.
Bohužel, špatnou zprávou je, že kalendář je neprodejný, ale tou dobrou je prestiž české astrofotografické tvorby, která chytne za srdce nejen laika.
Pokud pan Mlejnek, který byl zakladatelem a prvním ředitelem úpické hvězdárny, a též dobrým astrofotografem, “pozoruje” někde od mlhoviny v Orionu své pokračovatele, musí být na své žáky velmi hrdý. Zcela jistě je “něco málo” naučil, ale hlavně jim vlil do žil obří nadšení, které přetrvává až do dnešních dnů. Česká astrofotografie se tak opět rozletí do celého světa.
Děkujeme pane Mlejnek!