Úvodní  >  Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)

Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)

Expedice z roku 1969.Autor: Foto: Miroslav Šulc.14. dílem byla ukončena I. perioda historie meteorických expedic, tímto dílem otevíráme periodu II. Je charakterizována skutečností, že hlavní organizátoři celostátních meteorických expedic, Z. Kvíz a L. Kohoutek emigrovali; poněvadž Z. Kvíz byl předsedou meteorické sekce ČAS a L. Kohoutek členem jejího předsednictva, stala se ve věci pořádání expedic ČAS neakceschopnou. Z organizátorů zůstal k dispozici jen J. Grygar, který se však primárně věnoval astrofyzice a na meteorickou astronomii mu čas nezbyl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)

Expedice z roku 1968.Autor: Foto: Miroslav Šulc. Zdálo se, že rok 1968 bude úspěšný, když se zdařila expedice MARODEX a v plánu byla celostátní expedice.  Události se ovšem, jak asi sami tušíte, vyvinuly zcela jinak. Nejprve na jaře proběhl v klidu průlet planetky Ikaros kolem Země, který vzbuzoval u obyvatelstva již v roce 1967 obavy z katastrofy. Ta nastala, ale ne kosmická...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)

Expedice 1966.Autor: Archiv M. Šulce. Po neúspěšném roku 1965 následoval zajímavější rok 1966, neboť byly uspořádány dvě celostátní expedice, z nichž první byla přímo velkolepá a druhá z hlediska pozorování debaklem, nicméně byla naplněna kulturním přínosem. V obou případech šlo ovšem o nezapomenutelný zážitek.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)

Z meteorických expedic.Autor: Archiv Zdeňka Štorka. Po neúspěšné „slovenské“ expedici v r. 1974 byla na řadě česká strana, tedy ČAS, které však na expedici nebyly přiděleny prostředky, čímž si na Slovensku poškodila renomé. Organizace se proto ujala brněnská hvězdárna zastoupená jejím zaměstnancem a předsedou meteorické sekce Zdeňkem Mikuláškem (Vojtěch Nečas se pro těžké onemocnění musel předsednictví vzdát).

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)

Expedice Javorina 1965.Autor: Archiv J. Mikuška. V předchozím díle byly popsány dvě celostátní expedice uskutečněné v letech 1963 a 1964.  V r. 1965 se s expedicemi "roztrhl pytel", neboť brněnská MS se podílela na třech akcích. Přesto tento rok nelze označit za zvlášť úspěšný.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)

Z expedice 1974.Autor: Miroslav Šulc. Po sérii víceméně zdařilých až velmi zdařilých expedic od r. 1969 jsme se v Brně usnesli, že v r. 1974 se organizace expedice vzdáme, kromě toho ČAS neměla na expedici peníze. Iniciativu jsme přenechali slovenským organizacím – Slovenské astronomické společnosti, hvězdárně v Hurbanově a hvězdárně v B. Bystrici, které pod odborným vedením Dr. Porubčana z Bratislavy uspořádaly ve dnech 14. - 27. července 1974 18. celostátní meteorickou expedici STRESLOVEX (STREDOslovenská EXpedícia), (29. dle BD) zaměřenou na studium radiantů vizuálních sporadických meteorů.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)

Bezovec 1964.Autor: Archiv J. Mikuška. Jak se ukázalo v minulých letech, volba pozorovacího stanoviště expedice v Povážském Inovci byla šťastná. Proto i v roce 1963 zorganizovala Československá astronomická společnost 8. celostátní expedici (14. dle BD) na Bezovci ve dnech 14. - 28. září (!), se základnou nikoliv v hotelu, nýbrž v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec. Programem expedice bylo pozorování různými přístroji a pozorování přes barevné filtry v systému BVR. Druhý z programů určil název expedice: COLOREX 63. Garanty programů byli L. Kohoutek a J. Grygar.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)

Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc. Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90°  od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)

Z expedice 1972.Autor: Miroslav Šulc. Vzrůst aktivity  brněnské  MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972  16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování.  Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici.  Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov -  Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)

Z expedic v roce 1960.Autor: Archiv J. Mikuška.V předešlém dílu byla popsána jediná expedice v roce 1959, méně úspěšná. Následující rok 1960 byl úspěšnější, byly uspořádány expedice dvě, jedna brněnská, která se nevyvedla, a další celostátní, ta dopadla perfektně.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)

Z expedice roku 1971.Autor: Zdeněk Štorek. Z událostí popsaných v předešlém dílu je patrné, že po neblahých politických událostech jsme se my meteoráři, zase „zvetili“. V. Znojil, ač byl na brněnské hvězdárně zaměstnán jen ve vedlejším pracovním poměru, měl sekundanty V. Nečase  a J. Šilhána, taktéž zaměstnance hvězdárny.  Proto mohla brněnská MS, financovaná ovšem hvězdárnou ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici a ve Veselí n. M., uspořádat 15. celostátní meteorickou expedici (26. dle BD) s pozoruhodným názvem (vymyšleném ovšem ex post) ŽIKULEX-Ž (ŽInantně KULantní EXpedice; použité termíny byly snad nejfrekventovanějšími slovy v komunikaci účastníků expedice a to Ž na konci názvu souviselo s podivným zvykem opakovat na konci věty počáteční písmeno posledního slova věty - skutečně pozoruhodné...).

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)

Expedice TEXAS-D z roku 1959.Autor: Archiv J. Mikuška. V předcházejícím díle jsme prošli rokem 1958, v němž se podařilo uspořádat 2 expedice, jednu celostátní a jednu menší, obě úspěšné, neboť napozorované materiály byly zpracovány a výsledky zveřejněny. Následující rok 1959 zdaleka tak úspěšný nebyl. Zábava ovšem vítězila nad vším...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)

Z expedice roku 1970.Autor: Zdeněk Štorek. Po emigraci Z. Kvíze a L. Kohoutka, kteří byli členy předsednictva (Z. Kvíz předsedou) meteorické sekce ČAS, došlo ke změnám. Předsedou MS ČAS byl jmenován Dr. Ján Štohl z SAS, za členy byli jmenováni V. Znojil a já. Následkem toho jsme se oba angažovali v jednání o realizaci celostátní meteorické expedice, kterou měla uspořádat ČAS v r. 1970.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)

Účastníci expedice GELOMEX.Autor: Archiv J. Mikuška. Ve 4. dílu „Ohlédnutí“ jsme se seznámili se dvěma neúspěšnými brněnskými expedicemi. Následovala však velmi úspěšná 3. celostátní expedice (7. dle BD) T-KODEX (teleskopická - Kohoutkové Dany - expedice), konaná 10. - 26. července 1958. Tentokrát na kopci Bezovec v Povážském Inovci, přičemž materiální základnou byl hotel (pravděpodobně patřící n.p. Slovakofarma v Hlohovci). Expedici po odborné stránce vedli Z. Ceplecha, L. Kohoutek a Z. Kvíz, ale celkový provoz řídila paní Dana Kohoutková z Osvětového úřadu.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic. V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)

Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.Autor: Archiv Zdeňka Štorka. Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.Autor: Adolf Pánek. Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)

Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »