Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)

Účastníci expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Účastníci expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Ve 4. dílu „Ohlédnutí“ jsme se seznámili se dvěma neúspěšnými brněnskými expedicemi. Následovala však velmi úspěšná 3. celostátní expedice (7. dle BD) T-KODEX (teleskopická - Kohoutkové Dany - expedice), konaná 10. - 26. července 1958. Tentokrát na kopci Bezovec v Povážském Inovci, přičemž materiální základnou byl hotel (pravděpodobně patřící n.p. Slovakofarma v Hlohovci). Expedici po odborné stránce vedli Z. Ceplecha, L. Kohoutek a Z. Kvíz, ale celkový provoz řídila paní Dana Kohoutková z Osvětového úřadu.

Účast Dr. Zdeňka Ceplechy, CSc., profesionálního meteoráře z Ondřejova, byla něčím výjimečným. Někteří profesionální astronomové pohlíželi na amatérské akce s nedůvěrou, která byla pravděpodobně zapříčiněna nezkušeností s řízením tak velké skupiny pozorovatelů. (Časem se vyskytl i takový názor, že instituce garantující expedici by mohla být pohnána k placení alimentů na dítka eventuelně na expedici počatá!) Tyto obavy z amatérů pak vedly mezi lidem k dělení astronomů na dobrmany (=profesionálové) a foxteriéry (= amatéři). Hlavním argumentem profesionálů bylo, že probíhá Mezinárodní geofyzikální rok a tudíž akce, které ho narušují, se nemají konat.

Přítomnost paní Dany Kohoutkové svědčí opět o tom, že expedici finančně podpořil Osvětový ústav v Praze. Ona se také zasadila o konání expedice přes námitky z AÚ ČSAV.

Brněnská část účastníků vyjela dne 9. 7. a při cestě vlakem zabloudila až do Bánovců nad Bebravou. Trapnou situaci vyřešil Jiří Kejval, který navrhl další dopravu autostopem, což se zdařilo.

Následující den organizovala D. Kohoutková spížní výpravu do Piešťan, což se pak stalo zvykem, protože „chatár“ začal účtovat nesmyslné ceny za potravu; po intervenci Kohoutkové na Okresním národním výboru v Piešťanech byl přísun potravin zajištěn.

D. Kohoutková také zavedla přísný režim: Po noci pozorování 5 hodin spánku, pak zpracování materiálu (přepis protokolů atd.), po obědě přednáška na téma se sporným užitkem, pak dospávání před pozorováním a tak dokola. Tento systém vedl k nespokojenosti jak pozorovatelů, tak paní Dany.  Z jakýchsi důvodů byli také nespokojeni obyvatelé v okolí Bezovce a v podnapilém stavu pozorovatelům všelijak vyhrožovali.

Teprve ke konci expedice se trochu pokazilo počasí, takže byl čas na „kulturu“, t.j. produkci obnoveného KŇUBOLU, v němž se tentokrát proslavil M. Dymáček a P. Konečný  o „Máni v koženém kabátě“.

Expedici také navštívil Doc. V. Guth, který dokonce filmoval, a manželé Kresákovi (Ľubomír Kresák je známý spoluobjevitel komety 41P).

Na expedici se podařilo uskutečnit několik programů: Určení výšek teleskopických meteorů pozorováním ze dvou až tří stanic, určování pravděpodobnosti spatření meteoru metodou nezávislého počítání, pozorování různými přístroji a pozorování 3. sovětské družice.

Napozorovaný materiál byl zpracován a stal se předmětem několika prací.

Expedice se zúčastnilo 45 pozorovatelů z celé republiky. 10 pozorovatelů bylo z Brna pod vedením Jaromíra Mikuška, předsedy MS v Brně.

Průběh expedice popsal velmi podrobně v kronice J. Grygar. Ta byla také pramenem pro zápis do kroniky MS v Brně v r. 1960. V důsledku havárie jisté webové stránky nemám k dispozici fotografie z této expedice.

Z expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
V roce 1958 se podařilo uspořádat ještě 8. expedici dle BD, totiž GELOMEX (Geminidy -Lomnický štít - expedice) pod vedením Z. Kvíze ve dnech 9. - 17. prosince. Lokalita byla vybrána proto, že Z. Kvíz v té době na Lomnickém štítu pracoval, čímž bylo umožněno pozorování přímo z tamější stanice. Jinak pozorovatelé pobývali v hotelu Encián na Skalnatém plese a na pozorování jezdili lanovkou, což bylo někdy spojeno s obtížemi kvůli silnému větru.

Z expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Pozoruhodnou akcí byla svatba Zdeňka Kvíze a Jany Bulínové, jíž svědčili Jaromír Mikušek a Karel Pavlů. Šli napřed sněhem se Skalnatého Plesa do Tatranské Lomnice, pak električkou do St. Smokovce. Oddáni byli za zvuku arie Kecala „Jak vám pravím pane kmotře...“. Na zpáteční cestě se opět museli brodit sněhem z T. Lomnice na Skal. pleso.

V jedné z následujících pozorovacích nocí byl takový vítr, že zapisovateli Zdeňku Bečkovi odfoukl část popsaných pozorovacích protokolů. Přesto ještě zůstalo tolik popsaných papírů, že materiál z expedice mohl být vyhodnocen a publikován.

Den před odjezdem došlo u Enciánu k tragédii, skupinku turistů zasypala lavina. Pozorovatelé se zúčastnili vyhledávání zasypaných, přitom se vyznamenali zvláště Jindřich Slimáček a Věra Šuralová (pod jménem Jurásková zemřela bohužel již v r. 1961), ale nalezena byly již jen bezduchá těla obětí.

Z expedice GELOMEX. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedice GELOMEX.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice se tehdy zúčastnilo deset pozorovatelů z Brna, L. Kohoutek a J. Grygar (z Prahy), p. Zelenka (ředitel hvězdárny v Novém Jičíně), J. Kaňkovský z Třebíče a manželé Kvízovi.

Podrobnou kroniku expedice vyhotovil opět J. Grygar. Na jejím podkladě jsem vyhotovil zápis do kroniky MS v Brně (s dvouletým zpožděním). Přiložené fotografie mi poskytl RNDr. Jaromír Mikušek, CSc.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorické expedice


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »