Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2023 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi mlhovin, galaxií, hvězdokup, polární záře či zatmění Slunce. Kalendář nabízí dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Město Plasy, NTM Centrum stavitelského dědictví, spolek Přeskopec, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni vás srdečně zvou na akci „Den Ludvíka Očenáška“, který se koná v sobotu 13. května v Plasech.
V rámci 100. výročí založení České astronomické společnosti se v Plzni uskutečnila odborná konference o životě a díle Josefa Františka Smetany, který je dodnes pro řadu lidí neznámou osobností, navíc se pohybující ve stínu svého mladšího bratrance a hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Termín konání odborné konference 10. a 11. 3. 2017 byl zvolený záměrně na narozeniny Josefa Františka Smetany. Konference se stala součástí právě probíhajícího festivalu hudby s názvem Smetanovské dny, který v Plzni téměř 40 let nabízí nápadité kulturní projekty či zajímavá umělecká setkání.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se Společností pro ochranu motýlů a dalšími partnery si vás dovolují pozvat na akci Můří noc, která se uskuteční v sobotu 14. 5. 2016 od 18h v Bezvěrově. Návštěvníkům se tak naskytne výjimečná šance se seznámit s hmyzími obyvateli Manětínské oblasti tmavé oblohy. Po setmění se mohou všichni těšit na odchyt nočních motýlů na světlo. Akce bude doplněná o astronomické pozorování a přednášky. Všichni účastníci akce obdrží pravou manětínskou tmu v dárkovém balení.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně si vás dovoluje pozvat na přednášku "Hvězdné safari" Ondřeje Trnky, člena České astronomické společnosti a odborného pracovníka hvězdárny v Plzni a rokycanech. Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 3. 3. 2016 na statku Lüftnerka od 18h.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 16. dubna 2016 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě.
V sobotu 12. prosince 2015 proběhne v plzeňské ZOO adventní program tentokráte i za účasti členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Na statku Lüftnerka, kde bude probíhat tradiční adventní program, si můžete vyslechnout od 17 hodin přednášku člena naší pobočky PhDr. Ing. Oty Kéhara, Ph.D. na téma „Lucie noci upije a dne nepřidá“, aneb lidové pranostiky pohledem astronoma. Součástí našeho programu bude v případě jasného počasí i pozorování noční oblohy za pomoci dovezené astronomické techniky.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 11. dubna 2015 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. Pokud máte zájem, ještě máme poslední volná místa…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
