Na základě využití dat z mise K2 observatoře Kepler vypuštěné NASA astronomové detekovali čtyři nové události při pozorování tzv. gravitační mikročočky, které představují volně putující planety podobných hmotností, jako naše Země. Gravitační mikročočka je pozorovací efekt, který předpověděl již v roce 1936 Albert Einstein na základě obecné teorie relativity.
Astronomové z projektu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) objevili volně putující (bludnou) planetu s hmotností mezi Marsem a Zemí prostřednictvím metody nazývané gravitační mikročočkování. Jedná se o techniku, která usnadňuje objev vzdálených objektů na základě využití vlivu hvězd způsobujících náhlé zvýšení jasnosti. Když hvězda přechází velice přesně před jasnou hvězdou v pozadí, gravitace hvězdy v popředí zaostří a zesílí světlo hvězdy v pozadí, čímž se stane jasnější.
Skupina astrofyziků z University of Oklahoma (UO) objevila jako první populaci planet za hranicemi naší Galaxie (Mléčné dráhy). Využili k tomu tzv. efekt mikročočky, což je astronomický úkaz a jediný známý způsob mezi ostatními metodami objevování exoplanet, který umožňuje objevit planety v opravdu velkých vzdálenostech od Země. Vědci z University of Oklahoma tak byli schopni ve vzdálené galaxii detekovat objekty, jejichž hmotnosti se pohybovaly v rozpětí od Měsíce po planetu Jupiter.
Podstata temné (skryté) hmoty, která podle všeho představuje nejméně 23 % hmotnosti a energie vesmíru, je stále ještě jednou z největších neobjasněných záhad současné vědy. Nedostatek experimentálních důkazů, které by umožnily odlišit elementární částice předpověděné teoretiky, stejně jako nedávné odhalení gravitačních vln uvolněných při srážce dvou černých děr (jejich hmotnosti zhruba 30× převyšovaly hmotnost Slunce) pomocí detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory) oživilo zájem o možnost, že by temnou hmotu mohly představovat primordiální černé díry o hmotnostech v rozmezí 10 až 1 000 hmotností Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 6. do 26. 6. 2022. Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází kolem hvězdokupy IC 4665. Uskutečnily se tři starty Falconu 9 ve dvou dnech. Očekáváme také start rakety Ariane 5 a možná i Electronu s technologickou družicí na dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil britský astronom zabývající se Měsícem Ewen Whitaker a 95 let uplynulo od narození známého amatérského objevitele komet Williama Bradfielda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na
Kométa je na snímku vľavo dole, vpravo hore je hviezda Cebalrai z Hadonosa.
