Mise Evropské dvojice sond Proba-3 může pokračovat ve vědeckých pozorováních sluneční koróny. Poté, co se v únoru náhle odmlčela část, která obsahuje koronograf ASPIICS, podařilo se inženýrům najít řešení a vrátit ji do běžného operačního režimu. Ten spočívá v tom, že obě družice dokážou letět ve velmi přesné formaci a vytvořit unikátní umělé zatmění Slunce.
Unikátní mise Proba-3 Evropské vesmírné agentury ESA je tvořena dvojicí družic na hodně výstředné eliptické dráze kolem Země. Díky tomu, že obě družice jsou schopny letět v bezprecedentně přesně udržované formaci, vytváří první z nich stín, a druhá se chová jako dalekohled sledující sluneční koronu. Nyní byla díky týmu koronografu ASPIICS a nadšenců do zpracování snímků publikována fantastická animace zachycující 5 hodin vývoje koróny v těsném okolí Slunce, včetně výronů plazmatu do kosmického prostoru. Čeští vědci a inženýři z optoelektronického centra TOPTEC AV ČR v Turnově na tom mají významný podíl, neboť jsou konstruktéry objektivu tohoto koronografu.
Evropská vesmírná agentura ESA 16. června oznámila, že dvojice družic Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce. Je to možné díky tomu, že se jedná o dvojici družic schopných letět ve velmi přesné formaci, přičemž jedna slouží jako umělý Měsíc a druhá jako dalekohled. Jedná se o první praktické prověření technologií schopných udržovat let dvou družic v extrémně přesném a stabilním postavení vůči sobě s významným vědeckým přesahem. Snímky těsného okolí Slunce, jeho koróny, není možné získat takto dokonale pomocí běžných korónografů a blíží se skutečnému zatmění Slunce, jaké pro nás připravila příroda.
Čas startu technologické mise Proba – 3 se přiblížil. Evropská kosmická agentura potvrdila start 4. prosince 2024. Sestavu dvou družic vynese indická raketa PSLV-XL z vojenské základny poblíž města Chennai. Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce. České „želízko v ohni“ vedli sluneční fyzikové na ondřejovské hvězdárně.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
