Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S tím, jak je polský národ na svého rodáka hrdý, se v Polsku můžeme setkat téměř na každém kroku.
Astronomická společnost v americkém státě New Hampshire začala od prosince roku 2008 dávat do vybraných knihoven dalekohledy a vzdělávací materiály. Cílem bylo podporovat povědomí o vědě, stimulovat zájem o astronomii a dát lidem, kteří se nikdy dalekohledem nedívali, možnost zakusit vzrušující pocity, které přicházejí s objevováním. Inspirací byla báseň Roberta Frosta z roku 1923, kde se praví, že v každé vesnici by měl být někdo s dalekohledem. Společnost začala v roce 2008 se dvěma dalekohledy, v roce 2009 jich bylo v knihovnách už deset. Jiskra nápadu zanedlouho přeskočila i do jiných amerických států a s nadsázkou se dá říci, že se šíří jak prérijní požár.
Jako členové Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny Sluneční hodiny, pořádáme dvakrát do roka společné výlety za slunečními hodinami. Ve dnech 10. až 12. 6. 2016 jsme se vydali na náš první zahraniční výlet za slunečními hodinami. Hlavním cílem naší cesty bylo muzeum slunečních hodin v Jedrzejově.
Nejvýznamnější Prefátovo díloAutor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.
Millsova observatoř, kde J. Císař působilAutor: http://en.wikipedia.org/ Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom.
Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.