Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
