Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
