Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
