Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
