Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Majestátní mračno mezihvězdného prachu opracovávané hvězdnými větry a zářením má tento rozpoznatelný tvar jen náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a ve vzdálenosti asi 1500 světelných let je ponořena do rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. To tmavé mračno, "vysoké" asi 5...
Jedna z nejlépe identifikovatelných mlhovin na obloze, mlhovina Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého, tmavého, molekulárního mračna. Je též známa jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách v pozdních letech devatenáctého století. ...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze mlhovina Koňská hlava v Orionu je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Je též známá jako Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografické desce koncem 19. století. Ta červená záře pochází z vodíku, který...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý zářez do červené emisní mlhoviny, která je vidět vlevo dole od středu této fotografie. Ta nejjasnější hvězda vlevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Orion. Útvar koňské hlavy je tmavý, protože je...
Jedna z nejlépe rozpoznatelných mlhovin na obloze, Koňská hlava v Orionu, je součástí velkého tmavého molekulárního mračna. Mlhovina je též známá jako Barnard 33 a tento neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem devatenáctého století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
