Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Comet NEAT

Štítek: Comet NEAT

APOD Kometa NEAT (Q4) nad Indian Cove

Kometa NEAT (Q4) byla počátkem tohoto měsíce docela fotogenická. Přestože hlava i část ohonů komety C/2001 Q4 (NEAT) byly viditelné i neozbrojeným okem, tak nejlepší pohled na barevný ohon později poskytly kamery schopné dlouhých expozic. Lidské oko dokáže akumulovat světlo až 1/10...

APOD Ohony komety NEAT Q4

Kometa NEAT (Q4) předvádí svoje ohony. Do vnitřní sluneční soustavy padá velká sněhová koule, oficiálně zvaná kometa C/2001 Q4 (NEAT), už prolétla kolem Země a nadcházející sobotu dojde k největšímu přiblížení ke Slunci. Ze zpráv vyplývá, že kometa má třetí magnitudu, což ji činí...

APOD Dívejte se na západě po kometě NEAT

Když astronom Jimmy Westlake 5. května prohlížel po západu slunce západní oblohu, tak byl velice rád, že svýma vlastníma očima zahlédl návštěvníka z vnější sluneční soustavy - kometu NEAT. Svůj památný pohled na kometu, mraky a Skalisté hory v Koloradu na pozadí se spoustou slabých hvězd...

APOD Kometa NEAT na jižní obloze

Po dramatickém průletu kolem Slunce minulý měsíc se kometa NEAT (C/2002 V1) objevila jako kometa viditelná pouhým okem, jenž vystupuje z večerního soumraku na jižní obloze planety Země. Tento záběr odlétající komety těsně nad jihozápadním horizontem pořídil 1. března svým teleobjektivem...

APOD Kometa NEAT míjí eruptivní Slunce

Když se minulý týden kometa NEAT rozhořela, tak Slunce se přímo rozpálilo. Jakmile kometa pronikla oběžnou dráhou Merkura a vyvinula dlouhý a plápolající ohon plynu a prachu, tak Slunce emitovalo obrovský výtrysk hmoty do koróny (Coronal Mass Ejection - CME). Zdá se, že ani...

APOD Kometa NEAT se blíží ke Slunci

V příštích několika dnech se může nad horizontem, kde zrovna zapadlo Slunce i neozbrojenému oku stát viditelnou kometa. Jak se minulý listopad objevená kometa NEAT (C/ 2002 V1) přibližovala ke Slunci, tak se dramaticky zjasňovala. Rychle zapadající kometa by mohla v příštích několika málo...

APOD Kometa NEAT (Q4) nad Indian Cove

Kometa NEAT (Q4) byla počátkem tohoto měsíce docela fotogenická. Přestože hlava i část ohonů komety C/2001 Q4 (NEAT) byly viditelné i neozbrojeným okem, tak nejlepší pohled na barevný ohon později poskytly kamery schopné dlouhých expozic. Lidské oko dokáže akumulovat světlo až 1/10...

APOD Ohony komety NEAT Q4

Kometa NEAT (Q4) předvádí svoje ohony. Do vnitřní sluneční soustavy padá velká sněhová koule, oficiálně zvaná kometa C/2001 Q4 (NEAT), už prolétla kolem Země a nadcházející sobotu dojde k největšímu přiblížení ke Slunci. Ze zpráv vyplývá, že kometa má třetí magnitudu, což ji činí...

APOD Dívejte se na západě po kometě NEAT

Když astronom Jimmy Westlake 5. května prohlížel po západu slunce západní oblohu, tak byl velice rád, že svýma vlastníma očima zahlédl návštěvníka z vnější sluneční soustavy - kometu NEAT. Svůj památný pohled na kometu, mraky a Skalisté hory v Koloradu na pozadí se spoustou slabých hvězd...

APOD Kometa NEAT na jižní obloze

Po dramatickém průletu kolem Slunce minulý měsíc se kometa NEAT (C/2002 V1) objevila jako kometa viditelná pouhým okem, jenž vystupuje z večerního soumraku na jižní obloze planety Země. Tento záběr odlétající komety těsně nad jihozápadním horizontem pořídil 1. března svým teleobjektivem...

APOD Kometa NEAT míjí eruptivní Slunce

Když se minulý týden kometa NEAT rozhořela, tak Slunce se přímo rozpálilo. Jakmile kometa pronikla oběžnou dráhou Merkura a vyvinula dlouhý a plápolající ohon plynu a prachu, tak Slunce emitovalo obrovský výtrysk hmoty do koróny (Coronal Mass Ejection - CME). Zdá se, že ani...

APOD Kometa NEAT se blíží ke Slunci

V příštích několika dnech se může nad horizontem, kde zrovna zapadlo Slunce i neozbrojenému oku stát viditelnou kometa. Jak se minulý listopad objevená kometa NEAT (C/ 2002 V1) přibližovala ke Slunci, tak se dramaticky zjasňovala. Rychle zapadající kometa by mohla v příštích několika málo...



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »