Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Tyto dvě galaxie jsou 12 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice. Vlevo je s velkými spirálními rameny a jasným žlutým jádrem spirální galaxie M81, která měří asi 100 000 světelných let. Nepravidelná galaxie M82 vpravo je označkovaná červeným plynem a mračny prachu. Tento...
V bezměsíčních hodinách 3. května před úsvitem jižní oblohou nad ostrovem Reunion prolétala zrnka kosmického prachu. Planeta Země se totiž pohroužila do proudu prachových trosek po periodické kometě 1/P Halley a zametala je do podoby každoročního meteorického roje známého jako Eta Akvaridy. To dalo...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou...
Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i...
Za časného, bezměsíčného rána 6. května se začaly tmavou oblohou míhat zrnka kosmického prachu. Zrnka zametá planeta Země, když se hrouží prachovými proudy trosek za periodickou Halleyovou kometou, a tento každoroční meteorický roj se jmenuje eta Aquaridy. To inspirovalo tuto expozici, která...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Tyto dvě galaxie jsou 12 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice. Vlevo je s velkými spirálními rameny a jasným žlutým jádrem spirální galaxie M81, která měří asi 100 000 světelných let. Nepravidelná galaxie M82 vpravo je označkovaná červeným plynem a mračny prachu. Tento...
V bezměsíčních hodinách 3. května před úsvitem jižní oblohou nad ostrovem Reunion prolétala zrnka kosmického prachu. Planeta Země se totiž pohroužila do proudu prachových trosek po periodické kometě 1/P Halley a zametala je do podoby každoročního meteorického roje známého jako Eta Akvaridy. To dalo...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou...
Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i...
Za časného, bezměsíčného rána 6. května se začaly tmavou oblohou míhat zrnka kosmického prachu. Zrnka zametá planeta Země, když se hrouží prachovými proudy trosek za periodickou Halleyovou kometou, a tento každoroční meteorický roj se jmenuje eta Aquaridy. To inspirovalo tuto expozici, která...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
