Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Tyto dvě galaxie jsou 12 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice. Vlevo je s velkými spirálními rameny a jasným žlutým jádrem spirální galaxie M81, která měří asi 100 000 světelných let. Nepravidelná galaxie M82 vpravo je označkovaná červeným plynem a mračny prachu. Tento...
V bezměsíčních hodinách 3. května před úsvitem jižní oblohou nad ostrovem Reunion prolétala zrnka kosmického prachu. Planeta Země se totiž pohroužila do proudu prachových trosek po periodické kometě 1/P Halley a zametala je do podoby každoročního meteorického roje známého jako Eta Akvaridy. To dalo...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou...
Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i...
Za časného, bezměsíčného rána 6. května se začaly tmavou oblohou míhat zrnka kosmického prachu. Zrnka zametá planeta Země, když se hrouží prachovými proudy trosek za periodickou Halleyovou kometou, a tento každoroční meteorický roj se jmenuje eta Aquaridy. To inspirovalo tuto expozici, která...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Tyto dvě galaxie jsou 12 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice. Vlevo je s velkými spirálními rameny a jasným žlutým jádrem spirální galaxie M81, která měří asi 100 000 světelných let. Nepravidelná galaxie M82 vpravo je označkovaná červeným plynem a mračny prachu. Tento...
V bezměsíčních hodinách 3. května před úsvitem jižní oblohou nad ostrovem Reunion prolétala zrnka kosmického prachu. Planeta Země se totiž pohroužila do proudu prachových trosek po periodické kometě 1/P Halley a zametala je do podoby každoročního meteorického roje známého jako Eta Akvaridy. To dalo...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou...
Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i...
Za časného, bezměsíčného rána 6. května se začaly tmavou oblohou míhat zrnka kosmického prachu. Zrnka zametá planeta Země, když se hrouží prachovými proudy trosek za periodickou Halleyovou kometou, a tento každoroční meteorický roj se jmenuje eta Aquaridy. To inspirovalo tuto expozici, která...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
