Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Tyto dvě galaxie jsou 12 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice. Vlevo je s velkými spirálními rameny a jasným žlutým jádrem spirální galaxie M81, která měří asi 100 000 světelných let. Nepravidelná galaxie M82 vpravo je označkovaná červeným plynem a mračny prachu. Tento...
V bezměsíčních hodinách 3. května před úsvitem jižní oblohou nad ostrovem Reunion prolétala zrnka kosmického prachu. Planeta Země se totiž pohroužila do proudu prachových trosek po periodické kometě 1/P Halley a zametala je do podoby každoročního meteorického roje známého jako Eta Akvaridy. To dalo...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou...
Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i...
Za časného, bezměsíčného rána 6. května se začaly tmavou oblohou míhat zrnka kosmického prachu. Zrnka zametá planeta Země, když se hrouží prachovými proudy trosek za periodickou Halleyovou kometou, a tento každoroční meteorický roj se jmenuje eta Aquaridy. To inspirovalo tuto expozici, která...
Počátkem května se noční oblohou míhala zrnka kosmického prachu. Periodická Haleyova kometa za sebou zanechává proud prachu, kterým Země každoročně prochází a zametá ho jako meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. V letošním roce však bylo maximum Eta Aquarid vizuálně ztíženo jasným květnovým...
Tyto dvě galaxie jsou 12 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice. Vlevo je s velkými spirálními rameny a jasným žlutým jádrem spirální galaxie M81, která měří asi 100 000 světelných let. Nepravidelná galaxie M82 vpravo je označkovaná červeným plynem a mračny prachu. Tento...
V bezměsíčních hodinách 3. května před úsvitem jižní oblohou nad ostrovem Reunion prolétala zrnka kosmického prachu. Planeta Země se totiž pohroužila do proudu prachových trosek po periodické kometě 1/P Halley a zametala je do podoby každoročního meteorického roje známého jako Eta Akvaridy. To dalo...
Většinou bezměsíčnou nocí 7. května prolétala oblohou zrnka kosmického prachu. Země každoročně prolétá proudem trosek, které po sobě zanechává periodická Halleyova kometa, za vzniku meteorického roje známého jako Eta Aquaridy. I když byl tento snímek pořízen až den po předpovězeném...
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou...
Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i...
Za časného, bezměsíčného rána 6. května se začaly tmavou oblohou míhat zrnka kosmického prachu. Zrnka zametá planeta Země, když se hrouží prachovými proudy trosek za periodickou Halleyovou kometou, a tento každoroční meteorický roj se jmenuje eta Aquaridy. To inspirovalo tuto expozici, která...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
