Co se stalo od počátku vesmíru? Zde zobrazená časová spirála obsahuje některé pozoruhodnosti. Ve středu spirály se nachází Velký třesk, místo, kde čas, jak ho známe, začal přibližně před 13,8 miliardami let. Během několika miliard let vznikly atomy, poté z atomů hvězdy, z hvězd a plynu vznikly...
Jednou z prvních fotografických technik pro zachycení lunárního povrchu v polovině 19. století bylo použití mokré kolodiové desky, kterou fotografoval zejména britský astronom Warren De la Rue. K pořízení obrazu je třeba nanést průhlednou směs zcitlivěnou dusičnanem stříbrným na skleněnou...
Máte minutu, abyste se mohli podívat na celý příběh lidské existence? Toto vzrušující video dohromady spojuje četné videozáběry ve snaze v krátkosti shrnout naši historii. A podbarvuje to hudbou. Umělecká animace od začátku do konce krátce popisuje velký třesk, cestu raným vesmírem, vznik...
Nebylo by skvělé vybarvit si vesmír? Pokud si myslíte, že ano, tak vezměte za vděk touto slavnou astronomickou ilustrací. Vy, vaši přátelé, rodiče, nebo děti si ji mohou vytisknout a vybarvit, nebo dokonce vybarvovat digitálně. Při vybarvování může být pro vás zajímavé vědět, že...
Jaké by to bylo podívat se na Měsíc? První velký film, který prozkoumal tuto věčnou transkulturní fantazii, se jmenoval Le voyage dans la lune (Cesta na Měsíc), vznikl v roce 1902 a stal se jedním z nejpopulárnějších filmů na počátku dvacátého století. V tomto němém filmu byl hvězdou...
Tento náhodně objevený rukopis poskytuje grafický náhled do středověké astronomie ještě před renesancí a vlivem osobností jako Mikuláš Koperník, Tycho Brahe, Johanes Kepler a Galileo. Tato zajímavá stránka je součástí skripta o astronomii zpracovaného mnichem magistrem Wolfgangem ze Štýrska...
Co se stalo od počátku vesmíru? Zde zobrazená časová spirála obsahuje některé pozoruhodnosti. Ve středu spirály se nachází Velký třesk, místo, kde čas, jak ho známe, začal přibližně před 13,8 miliardami let. Během několika miliard let vznikly atomy, poté z atomů hvězdy, z hvězd a plynu vznikly...
Jednou z prvních fotografických technik pro zachycení lunárního povrchu v polovině 19. století bylo použití mokré kolodiové desky, kterou fotografoval zejména britský astronom Warren De la Rue. K pořízení obrazu je třeba nanést průhlednou směs zcitlivěnou dusičnanem stříbrným na skleněnou...
Máte minutu, abyste se mohli podívat na celý příběh lidské existence? Toto vzrušující video dohromady spojuje četné videozáběry ve snaze v krátkosti shrnout naši historii. A podbarvuje to hudbou. Umělecká animace od začátku do konce krátce popisuje velký třesk, cestu raným vesmírem, vznik...
Nebylo by skvělé vybarvit si vesmír? Pokud si myslíte, že ano, tak vezměte za vděk touto slavnou astronomickou ilustrací. Vy, vaši přátelé, rodiče, nebo děti si ji mohou vytisknout a vybarvit, nebo dokonce vybarvovat digitálně. Při vybarvování může být pro vás zajímavé vědět, že...
Jaké by to bylo podívat se na Měsíc? První velký film, který prozkoumal tuto věčnou transkulturní fantazii, se jmenoval Le voyage dans la lune (Cesta na Měsíc), vznikl v roce 1902 a stal se jedním z nejpopulárnějších filmů na počátku dvacátého století. V tomto němém filmu byl hvězdou...
Tento náhodně objevený rukopis poskytuje grafický náhled do středověké astronomie ještě před renesancí a vlivem osobností jako Mikuláš Koperník, Tycho Brahe, Johanes Kepler a Galileo. Tato zajímavá stránka je součástí skripta o astronomii zpracovaného mnichem magistrem Wolfgangem ze Štýrska...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
