Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Souhvězdí Orionu obsahuje víc než jen tři hvězdy v řadě. Tato hloubková expozice ukazuje, co všechno je pohrouženo v rozsáhlé oblasti plynových mračen ve velkém komplexu molekulárního mračna v Orionu, od tmavých mlhovin po hvězdokupy. Tři nejjasnější hvězdy zcela vlevo jsou opravdu ty...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Na fotografii nahoře je vidět od středu doprava nahoru jako tmavý vroubek na červené emisní mlhovině. Jasná hvězda nalevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Oriona. Koňská hlava je tmavá, protože je ve skutečnosti...
Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako černá oblast na pozadí červené emisní mlhoviny, jež je vidět vpravo od středu na fotografii nahoře. Jasná hvězda poblíž středu pochází z pásu Oriona. Koňská hlava je tmavá, protože je prachovým pohltivým...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Souhvězdí Orionu obsahuje víc než jen tři hvězdy v řadě. Tato hloubková expozice ukazuje, co všechno je pohrouženo v rozsáhlé oblasti plynových mračen ve velkém komplexu molekulárního mračna v Orionu, od tmavých mlhovin po hvězdokupy. Tři nejjasnější hvězdy zcela vlevo jsou opravdu ty...
Jedna z nejsnáze rozpoznatelných mlhovin na obloze Koňská hlava v Orionu je součástí většího temného molekulárního mračna. Je též známa pod jménem Barnard 33 a její neobvyklý tvar byl poprvé objeven na fotografických deskách koncem 19. století. Červená záře pochází...
Skvostné mezihvězdné prachové mračno při jeho pohybu v kosmu otesávaly hvězdné větry a radiace tak dlouho, až dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě nazvaná mlhovina Koňská hlava je součástí větší a komplexnější Mlhoviny v Orionu. Zhruba 1500 světelných let vzdálený tmavý molekulární...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Na fotografii nahoře je vidět od středu doprava nahoru jako tmavý vroubek na červené emisní mlhovině. Jasná hvězda nalevo pochází z pásu dobře známého souhvězdí Oriona. Koňská hlava je tmavá, protože je ve skutečnosti...
Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako černá oblast na pozadí červené emisní mlhoviny, jež je vidět vpravo od středu na fotografii nahoře. Jasná hvězda poblíž středu pochází z pásu Oriona. Koňská hlava je tmavá, protože je prachovým pohltivým...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
