Je v IC 1396 nějaká příšera? Části plynů a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti mohou nabývat roztodivných, některé téměř připomínají lidi a tuto část někteří lidé znají jako Mlhovina Sloní chobot. Jedinou skutečnou příšerou je zde však jasná mladá hvězda příliš vzdálená od Země, než aby...
Je v IC 1396 nějaký strašák? Části plynových a prachových mračen v této hvězdotvorné oblasti mohou někomu připomínat téměř člověka, ale jiní je nazývají mlhovinou Sloní chobot? Jediný opravdový strašák je tady ovšem ta jasná mladá hvězda, která je naštěstí dost daleko od...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
Je v IC 1396 nějaké strašidlo? Části plynových a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti někteří astronomové znají jako mlhovinu Sloní chobot, ale můžeme tam tušit téměř lidské tvary. Jediné opravdové strašidlo je zde ovšem jasná mladá hvězda, naštěstí dost daleko...
IC 1396 je úžasná emisní mlhovina, která směšuje zářící kosmický plyn a tmavá prachová mračna ve vysokém a odlehlém souhvězdí Kefea. Tato hvězdotvorná oblast se prostírá na stovkách světelných let, takže na obloze zabírá přes 3 stupně, přestože je skoro 3000 světelných let daleko od...
Je v IC 1396 nějaké strašidlo? Někdo tuto část mračen zářícího plynu a prachu v hvězdotvorné oblasti nazývá mlhovina Sloní chobot, a ta nabývá tělesné, téměř lidské tvary. Celá mlhovina by mohla připomínat tvář strašidla. Jediným skutečným strašidlem zde ovšem je jasná mladá...
Emisní mlhovina IC 1396, která je vidět vlevo nahoře, se táhne přes stovky světelných let a směšuje zářící kosmický plyn s tmavými prachovými mračny. V této oblasti vzdálené jen asi 3000 světelných let od Země vznikají hvězdy. Širokoúhlý pohled také zachycuje okolní emisní a absorpční...
Emisní mlhovina IC 1396 se rozprostírá na stovkách světelných let a směšuje zářivý kosmický plyn a tmavá prachová mračna. V této oblasti vzdálené od Země jen 3000 světelných let vznikají hvězdy. Tento podrobný pohled byl vytvořen ve světle emitovaném vodíkem. Filtr ve skutečnosti většinu...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti, některými označované jako mlhovina Sloní chobot, mohou nabývat netušených forem, někdy skoro lidských. Jediným opravdovým strašidlem je tam jasná mladá hvězda, naštěstí dost daleko...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen v této oblasti vznikání hvězd, někdy též nazývané mlhovina Sloní chobot, zdánlivě nabývají zlověstných, někdy skoro lidských forem. Jediným skutečným strašidlem je tady jasná, mladá hvězda, naštěstí dosti daleko...
Je v IC 1396 nějaká příšera? Části plynů a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti mohou nabývat roztodivných, některé téměř připomínají lidi a tuto část někteří lidé znají jako Mlhovina Sloní chobot. Jedinou skutečnou příšerou je zde však jasná mladá hvězda příliš vzdálená od Země, než aby...
Je v IC 1396 nějaký strašák? Části plynových a prachových mračen v této hvězdotvorné oblasti mohou někomu připomínat téměř člověka, ale jiní je nazývají mlhovinou Sloní chobot? Jediný opravdový strašák je tady ovšem ta jasná mladá hvězda, která je naštěstí dost daleko od...
Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem emisní mlhoviny a mladé hvězdokupy IC 1396 ve vysoko stoupajícím souhvězdí Kefeus podobně, jako ilustrace galaktického Příběhu jen tak. Kosmický sloní chobot je samozřejmě více než 20 světelných let dlouhý. Tento kompozit vznikl za...
Je v IC 1396 nějaké strašidlo? Části plynových a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti někteří astronomové znají jako mlhovinu Sloní chobot, ale můžeme tam tušit téměř lidské tvary. Jediné opravdové strašidlo je zde ovšem jasná mladá hvězda, naštěstí dost daleko...
IC 1396 je úžasná emisní mlhovina, která směšuje zářící kosmický plyn a tmavá prachová mračna ve vysokém a odlehlém souhvězdí Kefea. Tato hvězdotvorná oblast se prostírá na stovkách světelných let, takže na obloze zabírá přes 3 stupně, přestože je skoro 3000 světelných let daleko od...
Je v IC 1396 nějaké strašidlo? Někdo tuto část mračen zářícího plynu a prachu v hvězdotvorné oblasti nazývá mlhovina Sloní chobot, a ta nabývá tělesné, téměř lidské tvary. Celá mlhovina by mohla připomínat tvář strašidla. Jediným skutečným strašidlem zde ovšem je jasná mladá...
Emisní mlhovina IC 1396, která je vidět vlevo nahoře, se táhne přes stovky světelných let a směšuje zářící kosmický plyn s tmavými prachovými mračny. V této oblasti vzdálené jen asi 3000 světelných let od Země vznikají hvězdy. Širokoúhlý pohled také zachycuje okolní emisní a absorpční...
Emisní mlhovina IC 1396 se rozprostírá na stovkách světelných let a směšuje zářivý kosmický plyn a tmavá prachová mračna. V této oblasti vzdálené od Země jen 3000 světelných let vznikají hvězdy. Tento podrobný pohled byl vytvořen ve světle emitovaném vodíkem. Filtr ve skutečnosti většinu...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen této hvězdotvorné oblasti, některými označované jako mlhovina Sloní chobot, mohou nabývat netušených forem, někdy skoro lidských. Jediným opravdovým strašidlem je tam jasná mladá hvězda, naštěstí dost daleko...
Je v IC 1396 strašidlo? Části plynových a prachových mračen v této oblasti vznikání hvězd, někdy též nazývané mlhovina Sloní chobot, zdánlivě nabývají zlověstných, někdy skoro lidských forem. Jediným skutečným strašidlem je tady jasná, mladá hvězda, naštěstí dosti daleko...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
