Kometa Encke (2P/Encke) je historicky druhou známou periodickou kometou. Při svých průletech vnitřní Sluneční soustavou se její dráha pohybuje od afélia v největší vzdálenosti od Slunce uvnitř dráhy Jupiteru až po perihelium těsně uvnitř dráhy Merkuru. Kometa Encke se vrací do svého perihelia...
Kometa 21P / Giacobini-Zinner je dostatečně jasná, aby mohla být vidět i triedrem a na této hloubkové mozaice teleobjektivem vyniká vedle hvězdokup a mlhovin v bohatém souhvězdí Vozky (Auriga). Její zelená koma a difúzní ohon v noci 9. září kontrastují s barevnými hvězdami a...
Starobylé souhvězdí Vozky (Auriga) jede na severní zimní obloze vysoko a je bohaté na hvězdokupy a mlhoviny. Tato hloubková teleskopická mozaika zabírá na obloze skoro 24 úplňků (12 stupňů), byla pořízena v lednu a ukazuje ta nejpopulárnější místa, která ve Vozkovi navštěvují kosmičtí...
Severní zimní oblohou projíždí starodávné, na hvězdokupy a mlhoviny bohaté souhvězdí Vozky (Auriga). Tento hloubkový teleskopický pohled pořízený v lednu se skládá z dat získaných přes úzkopásmové a širokopásmové filtry, na obloze zabírá skoro 8 úplňků (4°) a ukazuje něco z nebeského bohatství...
Přes Vozku (Auriga) probíhá rovina naší galaxie Mléčné dráhy. Tento 10 stupňů široký záběr oblohy je podstatnou částí tohoto starodávného severního souhvězdí s bohatou kolekcí mlhovin a hvězdokup. Vpravo dole se nachází jasná hvězda Elnath, která Vozku spojuje s dalším souhvězdím, s Býkem...
Prašná emisní mlhovina IC 410 se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Toto mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let a opracovávají ho hvězdné větry radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Pod výrazným tmavým prachovým mračnem ve...
V souhvězdí Vozky (Auriga) se 12 000 světelných let daleko nachází emisní mlhovina IC 410, slabá a zaprášená růže severní oblohy. Toto mračno zářícího vodíku měří více jak 100 světelných let a opracovávají jej hvězdné větry a záření z hvězd ponořených do hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy...
Kometa Encke (2P/Encke) je historicky druhou známou periodickou kometou. Při svých průletech vnitřní Sluneční soustavou se její dráha pohybuje od afélia v největší vzdálenosti od Slunce uvnitř dráhy Jupiteru až po perihelium těsně uvnitř dráhy Merkuru. Kometa Encke se vrací do svého perihelia...
Kometa 21P / Giacobini-Zinner je dostatečně jasná, aby mohla být vidět i triedrem a na této hloubkové mozaice teleobjektivem vyniká vedle hvězdokup a mlhovin v bohatém souhvězdí Vozky (Auriga). Její zelená koma a difúzní ohon v noci 9. září kontrastují s barevnými hvězdami a...
Starobylé souhvězdí Vozky (Auriga) jede na severní zimní obloze vysoko a je bohaté na hvězdokupy a mlhoviny. Tato hloubková teleskopická mozaika zabírá na obloze skoro 24 úplňků (12 stupňů), byla pořízena v lednu a ukazuje ta nejpopulárnější místa, která ve Vozkovi navštěvují kosmičtí...
Severní zimní oblohou projíždí starodávné, na hvězdokupy a mlhoviny bohaté souhvězdí Vozky (Auriga). Tento hloubkový teleskopický pohled pořízený v lednu se skládá z dat získaných přes úzkopásmové a širokopásmové filtry, na obloze zabírá skoro 8 úplňků (4°) a ukazuje něco z nebeského bohatství...
Přes Vozku (Auriga) probíhá rovina naší galaxie Mléčné dráhy. Tento 10 stupňů široký záběr oblohy je podstatnou částí tohoto starodávného severního souhvězdí s bohatou kolekcí mlhovin a hvězdokup. Vpravo dole se nachází jasná hvězda Elnath, která Vozku spojuje s dalším souhvězdím, s Býkem...
Prašná emisní mlhovina IC 410 se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Toto mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let a opracovávají ho hvězdné větry radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Pod výrazným tmavým prachovým mračnem ve...
V souhvězdí Vozky (Auriga) se 12 000 světelných let daleko nachází emisní mlhovina IC 410, slabá a zaprášená růže severní oblohy. Toto mračno zářícího vodíku měří více jak 100 světelných let a opracovávají jej hvězdné větry a záření z hvězd ponořených do hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
