Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...
Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...
Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...
Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...
Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...
Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...
Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...
Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...
Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...
Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
