Úvodní  >  Štítky  >  Štítek ic5067

Štítek: ic5067

APOD Mlhovina Pelikán podrobně

Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...

APOD IC 5067 v mlhovině Pelikán

Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...

APOD IC 5067 v mlhovině Pelikán

Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...

APOD Mlhovina Pelikán

Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...

APOD Mlhovina Pelikán podrobně

Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...

APOD IC 5067: Část Pelikána

Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...

APOD Mlhovina Pelikán podrobně

Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...

APOD IC 5067 v mlhovině Pelikán

Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...

APOD IC 5067 v mlhovině Pelikán

Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...

APOD Mlhovina Pelikán

Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...

APOD Mlhovina Pelikán podrobně

Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...

APOD IC 5067: Část Pelikána

Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »