Kometa Leonard je nyní sice viditelná pouhým okem, ale s obtížemi. Dnes prochází nejblíže k Zemi a tento týden bude vidět nejlépe brzy po západu Slunce, na západě, nízko nad obzorem. V současnosti je nejlépe vidět na severu, ale koncem prosince bude nejlépe vidět na jih od zemského rovníku. Tento...
Tato nesmírně velká koule půl miliónu hvězd starší než Slunce je více jak 30 000 světelných let daleko. Je jednou z asi 150 kulových hvězdokup, které jsou v halu naší Mléčné dráhy a je katalogizovaná jako M3 (a též NGC 5272). Ani na tomto působivém ostrém snímku není snadné rozlišit...
Hvězdokupy se zdají stálé, protože jejich fotografie jsou zamrzlé v čase. Ve skutečnosti se ovšem hvězdy v kupách rojí kolem centra a často mění svoji jasnost. Ačkoliv doba, která zabere hvězdám překonat napříč hvězdokupu je asi 100 000 let, tak doba pro znatelnou změnu jasnosti může být...
Tato obrovská koule plná hvězd je starší jako naše Slunce. Dlouho předtím, než se vyvinulo lidstvo, před dinosaury a dokonce před tím, než naše Země vůbec existovala, tak mladou Mléčnou dráhu obíhaly starodávné zkondenzované shluky hvězd. Z asi 200 kulových hvězdokup, které dodneška...
Hvězdokupy se jeví stálé, protože jejich fotografie jsou zamrznuté v čase. Ve skutečnosti se ovšem hvězdy ve středu hvězdokupy hemží a jejich jasnost často fluktuuje. Hvězdám trvá přelet kupy asi 100 000 let, zatímco doba potřebná pro pozorovatelnou fluktuaci může být méně než jedna...
Tato obrovská koule hvězd je starší než naše Slunce. Dávno předtím, než se vyvinulo lidstvo, předtím než Zemi osídlili dinosauři a dokonce ještě předtím, než Země vůbec existovala zkondenzovaly starodávné koule hvězd a začaly obíhat mladou Galaxii Mléčnou dráhu. Z více jak 200 kulových...
Tato ohromná koule půl miliónu hvězd starší než Slunce leží ve vzdálenosti 30000 světelných let nad rovinou naší Galaxie. Podle katalogů známá M3 (and NGC 5272) je jednou z asi 250 kulových hvězdokup, které vyplňují naše galaktické halo. Je obtížníné rozlišit jednotlivé hvězdy v hustých...
Kometa Leonard je nyní sice viditelná pouhým okem, ale s obtížemi. Dnes prochází nejblíže k Zemi a tento týden bude vidět nejlépe brzy po západu Slunce, na západě, nízko nad obzorem. V současnosti je nejlépe vidět na severu, ale koncem prosince bude nejlépe vidět na jih od zemského rovníku. Tento...
Tato nesmírně velká koule půl miliónu hvězd starší než Slunce je více jak 30 000 světelných let daleko. Je jednou z asi 150 kulových hvězdokup, které jsou v halu naší Mléčné dráhy a je katalogizovaná jako M3 (a též NGC 5272). Ani na tomto působivém ostrém snímku není snadné rozlišit...
Hvězdokupy se zdají stálé, protože jejich fotografie jsou zamrzlé v čase. Ve skutečnosti se ovšem hvězdy v kupách rojí kolem centra a často mění svoji jasnost. Ačkoliv doba, která zabere hvězdám překonat napříč hvězdokupu je asi 100 000 let, tak doba pro znatelnou změnu jasnosti může být...
Tato obrovská koule plná hvězd je starší jako naše Slunce. Dlouho předtím, než se vyvinulo lidstvo, před dinosaury a dokonce před tím, než naše Země vůbec existovala, tak mladou Mléčnou dráhu obíhaly starodávné zkondenzované shluky hvězd. Z asi 200 kulových hvězdokup, které dodneška...
Hvězdokupy se jeví stálé, protože jejich fotografie jsou zamrznuté v čase. Ve skutečnosti se ovšem hvězdy ve středu hvězdokupy hemží a jejich jasnost často fluktuuje. Hvězdám trvá přelet kupy asi 100 000 let, zatímco doba potřebná pro pozorovatelnou fluktuaci může být méně než jedna...
Tato obrovská koule hvězd je starší než naše Slunce. Dávno předtím, než se vyvinulo lidstvo, předtím než Zemi osídlili dinosauři a dokonce ještě předtím, než Země vůbec existovala zkondenzovaly starodávné koule hvězd a začaly obíhat mladou Galaxii Mléčnou dráhu. Z více jak 200 kulových...
Tato ohromná koule půl miliónu hvězd starší než Slunce leží ve vzdálenosti 30000 světelných let nad rovinou naší Galaxie. Podle katalogů známá M3 (and NGC 5272) je jednou z asi 250 kulových hvězdokup, které vyplňují naše galaktické halo. Je obtížníné rozlišit jednotlivé hvězdy v hustých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
