Odkud pocházejí tmavé proudy prachu v Mlhovině v Orionu? Tato část komplexu molekulárních mračen v Orionu M43 je sice často zobrazovaným, ale zřídka zmiňovaným sousedem slavnější M42. Vpravo nahoře je vidět část M42 včetně mnoha jasných hvězd hvězdokupy Trapéz. M43 samotná je hvězdotvornou oblastí,...
Nevýslovná krása a nepředstavitelný zmatek jsou dohromady v Mlhovině Orion. Velká mlhovina v Orionu je jistě nejslavnější ze všech astronomických mlhovin a je to nesmírný mezihvězdný molekulární mrak vzdálený pouze 1500 světelných let. Na hloubkovém snímku v přiřazených barvách je část středu...
Je v Orionu vodopád? Není, ale část prachu v M43 vypadá podobně, jako vodopád na Zemi. M43 je součástí komplexu Orionova molekulárního mračna, je často vidět na fotografiích, ale na rozdíl od slavnější M42 se zřídka zmiňuje. M42, do níž patří i mnoho jasných hvězd z hvězdokupy...
Co se nachází v okolí horkého lože vznikajících hvězd? V případě Mlhoviny v Orionu, prach. Celé toto pole v Orionu se nachází asi 1600 světelných let daleko a je propleteno spletitými a malebnými filamenty prachu. Prach, neprůhledný pro viditelné světlo, vzniká ve vnějších...
Mlhovina Messier 43 je sice často na fotografiích, ale je zřídka zmiňovaná a přitom je to hvězdotvorná oblast sama o sobě. Je součástí hvězdotvorného komplexu plynu a prachu, do kterého patří větší a slavnější sousedící Messier 42, Velká mlhovina v Orionu. Velká mlhovina v Orionu je ve...
Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42, je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Tato hvězdotvorná oblast mračen zářícího plynu a horkých mladých hvězd je u středu tohoto barevného hloubkového snímku, na kterém je i menší mlhovina M43 a prašné modravé reflekční mlhoviny NGC 1977 a...
Jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze je Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42. Na této ostré a barevné mozaice ze dvou políček jsou vpravo vidět zářivá mračna plynu a horké mladé hvězdy této hvězdotvorné oblasti, zároveň je u středu i menší mlhovina M43 a nalevo jsou prašné...
Jen málo astronomických podívaných vzbuzuje představivost tak, jako blízká hvězdná kolébka známá jako Mlhovina v Orionu. Zářící plyn v mlhovině obklopují horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Velkou mlhovinu v...
Odkud pocházejí tmavé proudy prachu v Mlhovině v Orionu? Tato část komplexu molekulárních mračen v Orionu M43 je sice často zobrazovaným, ale zřídka zmiňovaným sousedem slavnější M42. Vpravo nahoře je vidět část M42 včetně mnoha jasných hvězd hvězdokupy Trapéz. M43 samotná je hvězdotvornou oblastí,...
Nevýslovná krása a nepředstavitelný zmatek jsou dohromady v Mlhovině Orion. Velká mlhovina v Orionu je jistě nejslavnější ze všech astronomických mlhovin a je to nesmírný mezihvězdný molekulární mrak vzdálený pouze 1500 světelných let. Na hloubkovém snímku v přiřazených barvách je část středu...
Je v Orionu vodopád? Není, ale část prachu v M43 vypadá podobně, jako vodopád na Zemi. M43 je součástí komplexu Orionova molekulárního mračna, je často vidět na fotografiích, ale na rozdíl od slavnější M42 se zřídka zmiňuje. M42, do níž patří i mnoho jasných hvězd z hvězdokupy...
Co se nachází v okolí horkého lože vznikajících hvězd? V případě Mlhoviny v Orionu, prach. Celé toto pole v Orionu se nachází asi 1600 světelných let daleko a je propleteno spletitými a malebnými filamenty prachu. Prach, neprůhledný pro viditelné světlo, vzniká ve vnějších...
Mlhovina Messier 43 je sice často na fotografiích, ale je zřídka zmiňovaná a přitom je to hvězdotvorná oblast sama o sobě. Je součástí hvězdotvorného komplexu plynu a prachu, do kterého patří větší a slavnější sousedící Messier 42, Velká mlhovina v Orionu. Velká mlhovina v Orionu je ve...
Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42, je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Tato hvězdotvorná oblast mračen zářícího plynu a horkých mladých hvězd je u středu tohoto barevného hloubkového snímku, na kterém je i menší mlhovina M43 a prašné modravé reflekční mlhoviny NGC 1977 a...
Jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze je Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42. Na této ostré a barevné mozaice ze dvou políček jsou vpravo vidět zářivá mračna plynu a horké mladé hvězdy této hvězdotvorné oblasti, zároveň je u středu i menší mlhovina M43 a nalevo jsou prašné...
Jen málo astronomických podívaných vzbuzuje představivost tak, jako blízká hvězdná kolébka známá jako Mlhovina v Orionu. Zářící plyn v mlhovině obklopují horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Velkou mlhovinu v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
