Jedna z mnoha komet pojmenovaná po svém objeviteli Robertu McNaughtovi katalogizovaná jako C/2009 R1 zdobí pozorovatelům na severní polokouli tento měsíc časnou ranní oblohu. Zde na snímku z 13. června z jižního Nového Mexika je vidět, jak se dlouhý iontový ohon komety McNaught táhne...
U velké komety roku 2007, komety McNaught, se vyvinul dlouhý vláknitý ohon. Pozorovatelé na jižní polokouli mohou po západu na obloze vidět skvostný ohon. Hlava komety je stále jasná a lze ji snadno spatřit pouhým okem i městským pozorovatelům. Nádherný ohon je vidět na dlouhých expozicích...
Toto políčko ze zrychleného filmu ukazuje kometu McNaught, Velkou kometu roku 2007, jak krouží vnitřní sluneční soustavou. Políčka filmu byla zachycena od 12. do 16. ledna koronografem na palubě sluneční družice SOHO. Zorným polem se také pohybuje planeta Merkur, jen Slunce samotné...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Po pozoruhodném představení na severní polokouli se nejjasnější kometa posledních desetiletí nyní představuje na jižní polokouli. Na snímku pořízeném 17. ledna za večerního soumraku je vidět jasnou komu a nádherný, zakřivený ohon komety McNaught (c/2006 P1) nad jezerem Horowhenua v...
Nejjasnější kometa dekády je nyní nečekaně viditelná. Nejoptimističtější předpovědi řadí kometu McNaught (C/2006 P1) k nejjasnější kometám minulého století. V několika následujícíh dnech lze spatřit její komu a ohon pouhým okem blízko Slunce nad obzorem jak večer, tak ráno. Tento...
Ranní ptáčata s jasným a nezastíněným východním obzorem se mohou v několika příštích dnech potěšit pohledem na kometu McNaught (C/2006 P1) na rozednívající se obloze. Kometu objevil v srpnu R. H. McNaught (Siding Spring Survey) a ta mezitím zjasněla natolik, aby byla viditelná pouhým okem, ale...
Jedna z mnoha komet pojmenovaná po svém objeviteli Robertu McNaughtovi katalogizovaná jako C/2009 R1 zdobí pozorovatelům na severní polokouli tento měsíc časnou ranní oblohu. Zde na snímku z 13. června z jižního Nového Mexika je vidět, jak se dlouhý iontový ohon komety McNaught táhne...
U velké komety roku 2007, komety McNaught, se vyvinul dlouhý vláknitý ohon. Pozorovatelé na jižní polokouli mohou po západu na obloze vidět skvostný ohon. Hlava komety je stále jasná a lze ji snadno spatřit pouhým okem i městským pozorovatelům. Nádherný ohon je vidět na dlouhých expozicích...
Toto políčko ze zrychleného filmu ukazuje kometu McNaught, Velkou kometu roku 2007, jak krouží vnitřní sluneční soustavou. Políčka filmu byla zachycena od 12. do 16. ledna koronografem na palubě sluneční družice SOHO. Zorným polem se také pohybuje planeta Merkur, jen Slunce samotné...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Po pozoruhodném představení na severní polokouli se nejjasnější kometa posledních desetiletí nyní představuje na jižní polokouli. Na snímku pořízeném 17. ledna za večerního soumraku je vidět jasnou komu a nádherný, zakřivený ohon komety McNaught (c/2006 P1) nad jezerem Horowhenua v...
Nejjasnější kometa dekády je nyní nečekaně viditelná. Nejoptimističtější předpovědi řadí kometu McNaught (C/2006 P1) k nejjasnější kometám minulého století. V několika následujícíh dnech lze spatřit její komu a ohon pouhým okem blízko Slunce nad obzorem jak večer, tak ráno. Tento...
Ranní ptáčata s jasným a nezastíněným východním obzorem se mohou v několika příštích dnech potěšit pohledem na kometu McNaught (C/2006 P1) na rozednívající se obloze. Kometu objevil v srpnu R. H. McNaught (Siding Spring Survey) a ta mezitím zjasněla natolik, aby byla viditelná pouhým okem, ale...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
