Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října
