Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
