Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je
