Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Na tomto optickém snímku v prašné, hvězdami nahuštěné hvězdotvorné oblasti u pásu Orionu, asi 1400 světelných let daleko, vyniká mlhovina Plamen. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vám umožní prohlídku zářícího plynu a neprůhledných...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1 kratším ohniskem. Slabá stopa planetky je označena šipkou. Dále jsou označeny otevřená hvězdokupa NGC 6791 a hvězda theta Lyr. Měřítko je 6.8"/px. Složeno na pohyb planetky ze 118 jednotlivých expozic po 15 sekundách.
