Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu, je skromněji známá jako NGC 3372. Tato jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší Galaxie měří přes 300 světelných roků. Podobně jako menší, severněji položená Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem. Ale při...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina aneb NGC 3372, měří přes 300 světelných let. Zde je vidět na tomto rozsáhlém poli oblohy vpravo nahoře, a je mnohem větší než severnější mlhovina Orion. Mlhovina Carina je jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie a je domovem mladých,...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu, je skromněji známá jako NGC 3372. Tato jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší Galaxie měří přes 300 světelných roků. Podobně jako menší, severněji položená Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem. Ale při...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina aneb NGC 3372, měří přes 300 světelných let. Zde je vidět na tomto rozsáhlém poli oblohy vpravo nahoře, a je mnohem větší než severnější mlhovina Orion. Mlhovina Carina je jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie a je domovem mladých,...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
