Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu, je skromněji známá jako NGC 3372. Tato jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší Galaxie měří přes 300 světelných roků. Podobně jako menší, severněji položená Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem. Ale při...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina aneb NGC 3372, měří přes 300 světelných let. Zde je vidět na tomto rozsáhlém poli oblohy vpravo nahoře, a je mnohem větší než severnější mlhovina Orion. Mlhovina Carina je jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie a je domovem mladých,...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu, je skromněji známá jako NGC 3372. Tato jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší Galaxie měří přes 300 světelných roků. Podobně jako menší, severněji položená Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem. Ale při...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina aneb NGC 3372, měří přes 300 světelných let. Zde je vidět na tomto rozsáhlém poli oblohy vpravo nahoře, a je mnohem větší než severnější mlhovina Orion. Mlhovina Carina je jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie a je domovem mladých,...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
