Asi 60 milionů světelných roků od nás jsou v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve srážce dvě galaxie. Hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během velkého, stovky milionů let trvajícího kataklyzmatu, srážejí jen velmi zřídka. Ovšem velká mračna molekulárního...
Zhruba 60 milionů světelných roků daleko se v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) srážejí dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se ovšem během této obří kataklysmatické události, která trvá stovky milionů let, srážejí velice vzácně. Velká mračna plynu a...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) se ve vzdálenosti 60 milionů světelných let srážejí dvě velké galaxie. Kosmickou srážku zachytil na snímku do úžasných podrobností Hubblův kosmický dalekohled, ale dohra bude trvat stovky miliónů let. Jednotlivé hvězdy z galaxií katalogizovaných jako NGC 4038 a...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) jsou 60 miliónů daleko ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy se v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 v průběhu tohoto velkého kataklysmatu, které trvá stovky miliónů let, sráží jen velmi zřídka. Zato se sráží velká oblaka plynu a...
Asi 60 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí Havrana (Corvus), jsou ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích, které jsou katalogizovány jako NGC 4038 a NGC 4039, se v průběhu stovky miliónů let trvajícího těžkého kataklyzmatu, srážejí velice zřídka. Ovšem jejich...
V jižním souhvězdí Havran (Corvus) se ve vzdálenosti 60 miliónů světelných let srazily dvě velké galaxie. Ovšem hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během této stovky miliónů let trvající události nesrážejí. Místo toho se srážejí velká...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve vzdálenosti asi 60 miliónů světelných let dochází ke srážce dvou velkých galaxií. Ovšem hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během asi miliardu let dlouhé události nesrážejí. Místo toho se ovšem srážejí jejich velké...
Asi 60 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí souhvězdí Havrana (Corvus) se srazily dvě velké galaxie. Ovšem hvězdy se v obou galaxiích NGC 4038 a NGC 4039 při miliardu let dlouhé, rozvláčné události nesrazily. Místo toho jejich velká oblaka molekulárního plynu a prachu naopak...
Hejno černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám plynu horkého milióny stupňů na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. The striking picture spans about 80 thousand light-years across the central regions of...
Co se stane, když se galaxie srazí? Jedním z nejlépe studovaných příkladů směsi hvězdokup, plynu a prachových mračen vytvořených takovou kosmickou srážkou je inteakující pár galaxií NGC 4038 / NGC 4039, galaxií Tykadla, které jsou vzdálené pouhých šedesát miliónů světelných let. Na...
Houf černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám milióny stupňů horkého plynu na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. Skvělý snímek ukazuje ústřední oblasti dvou galaxií, NGC 4038 a NGC 4039, zaklesnutých v...
Asi 60 milionů světelných roků od nás jsou v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve srážce dvě galaxie. Hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během velkého, stovky milionů let trvajícího kataklyzmatu, srážejí jen velmi zřídka. Ovšem velká mračna molekulárního...
Zhruba 60 milionů světelných roků daleko se v jižním souhvězdí Havrana (Corvus) srážejí dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se ovšem během této obří kataklysmatické události, která trvá stovky milionů let, srážejí velice vzácně. Velká mračna plynu a...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) se ve vzdálenosti 60 milionů světelných let srážejí dvě velké galaxie. Kosmickou srážku zachytil na snímku do úžasných podrobností Hubblův kosmický dalekohled, ale dohra bude trvat stovky miliónů let. Jednotlivé hvězdy z galaxií katalogizovaných jako NGC 4038 a...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) jsou 60 miliónů daleko ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy se v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 v průběhu tohoto velkého kataklysmatu, které trvá stovky miliónů let, sráží jen velmi zřídka. Zato se sráží velká oblaka plynu a...
Asi 60 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí Havrana (Corvus), jsou ve srážce dvě velké galaxie. Hvězdy v obou galaxiích, které jsou katalogizovány jako NGC 4038 a NGC 4039, se v průběhu stovky miliónů let trvajícího těžkého kataklyzmatu, srážejí velice zřídka. Ovšem jejich...
V jižním souhvězdí Havran (Corvus) se ve vzdálenosti 60 miliónů světelných let srazily dvě velké galaxie. Ovšem hvězdy v těchto dvou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během této stovky miliónů let trvající události nesrážejí. Místo toho se srážejí velká...
V jižním souhvězdí Havrana (Corvus) ve vzdálenosti asi 60 miliónů světelných let dochází ke srážce dvou velkých galaxií. Ovšem hvězdy v obou galaxiích katalogizovaných jako NGC 4038 a NGC 4039 se během asi miliardu let dlouhé události nesrážejí. Místo toho se ovšem srážejí jejich velké...
Asi 60 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí souhvězdí Havrana (Corvus) se srazily dvě velké galaxie. Ovšem hvězdy se v obou galaxiích NGC 4038 a NGC 4039 při miliardu let dlouhé, rozvláčné události nesrazily. Místo toho jejich velká oblaka molekulárního plynu a prachu naopak...
Hejno černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám plynu horkého milióny stupňů na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. The striking picture spans about 80 thousand light-years across the central regions of...
Co se stane, když se galaxie srazí? Jedním z nejlépe studovaných příkladů směsi hvězdokup, plynu a prachových mračen vytvořených takovou kosmickou srážkou je inteakující pár galaxií NGC 4038 / NGC 4039, galaxií Tykadla, které jsou vzdálené pouhých šedesát miliónů světelných let. Na...
Houf černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám milióny stupňů horkého plynu na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. Skvělý snímek ukazuje ústřední oblasti dvou galaxií, NGC 4038 a NGC 4039, zaklesnutých v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
