Centaurus A je při vzdálenosti asi 11 milionů světelných roků nejbližší aktivní galaxie od planety Země. Tato pekuliární galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných roků, je též známá jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem kolize dvou jinak...
Centaurus A je při vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií od planety Země. Tato pekuliární eliptická galaxie též známá jako NGC 5128 měří něco přes 60 000 světelných let. Na ostrém podrobném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět oblast velká asi 8500...
Pouze 11 miliónů světelných let vzdálený Centaurus A je nejbližší aktivní galaxií k planetě Zemi. Tato pekuliární eliptická galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných let a je též známá jako NGC 5128. Centaurus A...
Centaurus A je nejbližší aktivní galaxie vzdálená od Země pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let a je vidět na tomto ostrém teleskopickém snímku. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, s jádrem skrytým před optickým pohledem širokým pásem prachu, byla jedním z prvních objektů pozorovaným Chandra X-ray Observatory obíhající na oběžné dráze. Astronomové nebyly zklamáni, protože vzhled Centaurus A v rentgenovém záření učinil její...
Tento slabý, ale zřetelný modrý oblouk proudu mladých hvězd se skoro ztrácí v té kosmické míchanici hvězd, plynu a prachu. Asi začal vznikat, když se roztrhala malá trpasličí galaxie, jak se přiblížila k obří eliptické galaxii Centaurus A. Na tomto upraveném barevném digitálním snímku je...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, jejíž jádro se ukrývá z optického pohledu za tlustými pásy prachu, byla mezi prvními objekty pozorovanými oběžnou rentgenovou observatoří Chandra. Astronomové nebyli zklamáni, jelikož vzhled rentgenového zdroje Centaurus A činí jeho klasifikaci jako aktivní...
Centaurus A je při vzdálenosti asi 11 milionů světelných roků nejbližší aktivní galaxie od planety Země. Tato pekuliární galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných roků, je též známá jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem kolize dvou jinak...
Centaurus A je při vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií od planety Země. Tato pekuliární eliptická galaxie též známá jako NGC 5128 měří něco přes 60 000 světelných let. Na ostrém podrobném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět oblast velká asi 8500...
Pouze 11 miliónů světelných let vzdálený Centaurus A je nejbližší aktivní galaxií k planetě Zemi. Tato pekuliární eliptická galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných let a je též známá jako NGC 5128. Centaurus A...
Centaurus A je nejbližší aktivní galaxie vzdálená od Země pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let a je vidět na tomto ostrém teleskopickém snímku. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, s jádrem skrytým před optickým pohledem širokým pásem prachu, byla jedním z prvních objektů pozorovaným Chandra X-ray Observatory obíhající na oběžné dráze. Astronomové nebyly zklamáni, protože vzhled Centaurus A v rentgenovém záření učinil její...
Tento slabý, ale zřetelný modrý oblouk proudu mladých hvězd se skoro ztrácí v té kosmické míchanici hvězd, plynu a prachu. Asi začal vznikat, když se roztrhala malá trpasličí galaxie, jak se přiblížila k obří eliptické galaxii Centaurus A. Na tomto upraveném barevném digitálním snímku je...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, jejíž jádro se ukrývá z optického pohledu za tlustými pásy prachu, byla mezi prvními objekty pozorovanými oběžnou rentgenovou observatoří Chandra. Astronomové nebyli zklamáni, jelikož vzhled rentgenového zdroje Centaurus A činí jeho klasifikaci jako aktivní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
