Nepanikařte. Tato projekce jako z malé planety vypadá zmateně, ale ve skutečnosti je digitálně zborcená a pospojovaná z mozaiky snímků, které pokrývají téměř 360x180 stupňů, s nadirem ve středu. Snímky byly pořízeny 31. října v noci z 30 metrů vysoké rozhledny na kopci nedaleko Tatabanya v...
Prachové útvary s jasnými okraji, které se vinou přes prašnou NGC 6188 jsou desítky světelných let dlouhé. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Narodila se v této oblasti...
V mračnech zářivého plynu v NGC 6188 číhají ve vzdálenosti asi 4000 světelných let fantastické útvary. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje velkého molekulárního mračna, které ovšem ve viditelných vlnových délkách není v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) vidět. Hmotné, mladé hvězdy zanořené...
V mračnech zářícího vodíku v NGC 6188 asi 4000 světelných let daleko číhají fantastické tvary. Emisní mlhovina se nachází u okraje molekulárního mračna, které na viditelných vlnových délkách není vidět v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné jasné hvězdy zanořené v OB1 asociaci v Oltáři v...
V mračnech zářícího vodíku v NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje velkého molekulárního mračna, které není vidět ve viditelných vlnových délkách a nachází se v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. V OB1 asociacích v Oltáři...
Tmavé útvary s jasnými okraji, které letí svou cestou prašnou NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Hmotné mladé hvězdy ze zanořené...
Jasně olemované, desítky světelných let dlouhé temné útvary tvoří svým způsobem křídla prašné NGC 6188. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje jinak tmavého, velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Mladé hmotné hvězdy ze zanořené...
Nepanikařte. Tato projekce jako z malé planety vypadá zmateně, ale ve skutečnosti je digitálně zborcená a pospojovaná z mozaiky snímků, které pokrývají téměř 360x180 stupňů, s nadirem ve středu. Snímky byly pořízeny 31. října v noci z 30 metrů vysoké rozhledny na kopci nedaleko Tatabanya v...
Prachové útvary s jasnými okraji, které se vinou přes prašnou NGC 6188 jsou desítky světelných let dlouhé. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Narodila se v této oblasti...
V mračnech zářivého plynu v NGC 6188 číhají ve vzdálenosti asi 4000 světelných let fantastické útvary. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje velkého molekulárního mračna, které ovšem ve viditelných vlnových délkách není v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) vidět. Hmotné, mladé hvězdy zanořené...
V mračnech zářícího vodíku v NGC 6188 asi 4000 světelných let daleko číhají fantastické tvary. Emisní mlhovina se nachází u okraje molekulárního mračna, které na viditelných vlnových délkách není vidět v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné jasné hvězdy zanořené v OB1 asociaci v Oltáři v...
V mračnech zářícího vodíku v NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje velkého molekulárního mračna, které není vidět ve viditelných vlnových délkách a nachází se v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), asi 4000 světelných let daleko. V OB1 asociacích v Oltáři...
Tmavé útvary s jasnými okraji, které letí svou cestou prašnou NGC 6188, jsou dlouhé desítky světelných let. Tato emisní mlhovina se nachází na okraji jinak tmavého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara), ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Hmotné mladé hvězdy ze zanořené...
Jasně olemované, desítky světelných let dlouhé temné útvary tvoří svým způsobem křídla prašné NGC 6188. Tato emisní mlhovina se nachází u okraje jinak tmavého, velkého molekulárního mračna v jižním souhvězdí Oltáře (Ara) ve vzdálenosti asi 4000 světelných let. Mladé hmotné hvězdy ze zanořené...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
