Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je...
Sluneční skvrny jsou lidstvu známy již po staletí. Za jakých podmínek se ale formuje jejich penumbra a co tomu předchází? Na tyto otázky hledala odpověď Marta García-Rivas ze Slunečního oddělení ASU.
Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analýzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti, popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry. ...
Přestože jsou skvrny na Slunci známy již od starověku a v Evropě jsou pravidelně sledovány od dob vynálezu dalekohledu, jsou neustále obestřeny řadou tajemství. Prozatím např. vůbec není jasné, jak vypadá struktura magnetického pole tvořícího skvrnu pod úrovní viditelného povrchu. Má charakter...
Těsně po sobě jdoucí série postupných expozic je kombinovaná do kompozitního obrazu úplňku, který se pomalu plíží oblohou. Série sleduje z Německa Měsíc 25. dubna, jak prochází stínem Země při částečném zatmění, začíná vpravo nahoře v 19:42 UT a končí v 22:14 UT. Nahoře se Měsíc jen trochu o...
Na této scéně u vody vychází úplněk. K jeho barvitému odrazu ve vodě se přidávají přístavní světla a odrazy západního obzoru hned po západu v oknech mrakodrapu. Pěkný obrázek se skládá ze snímků pořizovaných s odstupem 2 minut 28. listopadu z přístavního města Baku v Ázerbajdžánu u...
Při měsíčním zatmění 7. září se Měsíc stínem Země jen trochu sklouznul. Do prostoru za Zemí se prostírá kuželovitý stín, který má dvě odlišné části: vnější světlejší část zvanou penumbra a tmavší vnitřní stín zvaný umbra. Lunární disk při tomto zatmění o vnitřní část stínu, o umbru, jen...
V sobotu v noci a v neděli ráno (8./9. listopadu) projde Měsíc stínem Země a tak poskytne pozorovatelům oblohy v Americe, Evropě, Africe a západní Asii příležitost si vychutnat úplné měsíční zatmění. Co se měsíčních zatmění týká, tak toto bude jedno z nejkratších s totální fází trvající...
Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je...
Sluneční skvrny jsou lidstvu známy již po staletí. Za jakých podmínek se ale formuje jejich penumbra a co tomu předchází? Na tyto otázky hledala odpověď Marta García-Rivas ze Slunečního oddělení ASU.
Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analýzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti, popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry. ...
Přestože jsou skvrny na Slunci známy již od starověku a v Evropě jsou pravidelně sledovány od dob vynálezu dalekohledu, jsou neustále obestřeny řadou tajemství. Prozatím např. vůbec není jasné, jak vypadá struktura magnetického pole tvořícího skvrnu pod úrovní viditelného povrchu. Má charakter...
Těsně po sobě jdoucí série postupných expozic je kombinovaná do kompozitního obrazu úplňku, který se pomalu plíží oblohou. Série sleduje z Německa Měsíc 25. dubna, jak prochází stínem Země při částečném zatmění, začíná vpravo nahoře v 19:42 UT a končí v 22:14 UT. Nahoře se Měsíc jen trochu o...
Na této scéně u vody vychází úplněk. K jeho barvitému odrazu ve vodě se přidávají přístavní světla a odrazy západního obzoru hned po západu v oknech mrakodrapu. Pěkný obrázek se skládá ze snímků pořizovaných s odstupem 2 minut 28. listopadu z přístavního města Baku v Ázerbajdžánu u...
Při měsíčním zatmění 7. září se Měsíc stínem Země jen trochu sklouznul. Do prostoru za Zemí se prostírá kuželovitý stín, který má dvě odlišné části: vnější světlejší část zvanou penumbra a tmavší vnitřní stín zvaný umbra. Lunární disk při tomto zatmění o vnitřní část stínu, o umbru, jen...
V sobotu v noci a v neděli ráno (8./9. listopadu) projde Měsíc stínem Země a tak poskytne pozorovatelům oblohy v Americe, Evropě, Africe a západní Asii příležitost si vychutnat úplné měsíční zatmění. Co se měsíčních zatmění týká, tak toto bude jedno z nejkratších s totální fází trvající...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
