Viděli jste někdy start rakety, ale z vesmíru? Při pozorném zhlédnutí představeného časosběrného videa z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zjistíte, jak na oběžnou dráhu Země stoupá raketa. Tou raketou je ruský Sojuz-FG vypuštěný v listopadu 2018 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, který...
Co se to děje na obloze? Předúsvitová obloha nad pláží Indian Harbor Beach na Floridě, USA se včera ráno nejprve jevila klidná. Ale potom ji osvítil start rakety. Na sever do vesmíru na palubě silné rakety Falcon 9 odstartovala posádka NASA SpaceX Crew-2. Na časosběrném videu 12 minut stlačených do...
Do modré ranní oblohy se 23. července z čínského kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan vznesla těžká raketa Dlouhý pochod 5. Raketa nesla orbiter, lander a rover, aby se při ambiciózní misi Tianwen-1 k Marsu mohly ptát nebeské otázky. Mise Tianwen-1 byla už druhá ze tří misí, které se mají v...
Na jediné, 84 sekund dlouhé expozici z naší otáčející se planety jsou 6. března vidět krátké stopy hvězd. Na pozoruhodné scéně je zachycen let rakety Falcon 9 s nákladní kosmickou lodí Dragon nad základnou amerického letectva na Cape Canaveral krátce po startu zásobovací mise k Mezinárodní kosmické...
Co se děje uprostřed hor? Raketa startuje do vesmíru. Přesněji, před dvěma týdny raketa Dlouhý pochod 3B odstartovala z kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan v Číně. Raketa vynesla dvě navigační družice do výšky asi 2000 kilometrů nad povrchem Země, což je výš, než...
V červenci 1950 začala prvním startem rakety Bumper V-2 z mysu Canaveral na Floridě nová kapitola kosmických letů. Raketa Bumper V-2 byla ambiciózní dvoustupňovou raketou, se střelou V-2 v prvním stupni a s druhým stupněm WAC Corporal. Horní stupeň mohl dosáhnout tehdy rekordní...
Co je to za neobvyklé světlo na obloze? Dosti častá otázka, ale v tomto případě nejenže světlo byla jasné, ale pohybovalo se a zvětšovalo. Objevilo se zrovna, když astrofotograf se svým přítelem náhodou fotografoval most Zlatá brána v San Franciscu v Kalifornii proti docela předvídatelné...
Jak vznikly tyto raketové vlny a proč zničily falešné slunce? Při bližší prohlídce obrázku nahoře je vidět nejen stoupající raketu, ale i neobvyklé vlny ve vzduchu kolem ní a barevné falešné slunce zcela vpravo. Tato raketa s družicí SDO (Solar Dynamics Observatory) odstartovala před dvěma...
Na tomto oslnivém snímku stoupá vhzhůru k rozsáhlé zelené polární záři raketa při svém prvním startu v roce 2003 ze střediska Poker Flat Research Range, které patří University of Alaska. Tento pohled zaznamenaný 27. ledna z vrcholu Cleary Summit nedaleko Fairbanks na Aljašce ukazuje ohnivou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
