Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých....
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout...
Černé díry nemohou být podle současných představ samy o sobě zdrojem magnetického pole. Přesto nás pozorování přesvědčují, že černé veledíry v centrech galaxií jsou obklopeny organizovanou magnetosférou. To znamená, že magnetické silokřivky tvoří alespoň zčásti uspořádanou strukturu a nejsou jen tak...
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu...
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblasti kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, nejspíše černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných hvězdných soustavách, jak se rojí kolem...
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých....
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout...
Černé díry nemohou být podle současných představ samy o sobě zdrojem magnetického pole. Přesto nás pozorování přesvědčují, že černé veledíry v centrech galaxií jsou obklopeny organizovanou magnetosférou. To znamená, že magnetické silokřivky tvoří alespoň zčásti uspořádanou strukturu a nejsou jen tak...
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu...
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během
