V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU...
Během tiskové konference, která se souběžně uskutečnila po celém světě včetně ředitelství Evropské jižní observatoře v Garchingu v Německu, astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Prezentované výsledky představují zásadní důkaz, že tento objekt je skutečně...
Pozorování v infračerveném spektru ukázala, že v oblasti středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo jasných rudých obrů. Naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladých jasných hvězd. Pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vypracovali studii navrhující proces, který...
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých....
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout...
Černé díry nemohou být podle současných představ samy o sobě zdrojem magnetického pole. Přesto nás pozorování přesvědčují, že černé veledíry v centrech galaxií jsou obklopeny organizovanou magnetosférou. To znamená, že magnetické silokřivky tvoří alespoň zčásti uspořádanou strukturu a nejsou jen tak...
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu...
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblasti kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, nejspíše černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných hvězdných soustavách, jak se rojí kolem...
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU...
Během tiskové konference, která se souběžně uskutečnila po celém světě včetně ředitelství Evropské jižní observatoře v Garchingu v Německu, astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Prezentované výsledky představují zásadní důkaz, že tento objekt je skutečně...
Pozorování v infračerveném spektru ukázala, že v oblasti středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo jasných rudých obrů. Naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladých jasných hvězd. Pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vypracovali studii navrhující proces, který...
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých....
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout...
Černé díry nemohou být podle současných představ samy o sobě zdrojem magnetického pole. Přesto nás pozorování přesvědčují, že černé veledíry v centrech galaxií jsou obklopeny organizovanou magnetosférou. To znamená, že magnetické silokřivky tvoří alespoň zčásti uspořádanou strukturu a nejsou jen tak...
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu...
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
