V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU...
Během tiskové konference, která se souběžně uskutečnila po celém světě včetně ředitelství Evropské jižní observatoře v Garchingu v Německu, astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Prezentované výsledky představují zásadní důkaz, že tento objekt je skutečně...
Pozorování v infračerveném spektru ukázala, že v oblasti středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo jasných rudých obrů. Naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladých jasných hvězd. Pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vypracovali studii navrhující proces, který...
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých....
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout...
Černé díry nemohou být podle současných představ samy o sobě zdrojem magnetického pole. Přesto nás pozorování přesvědčují, že černé veledíry v centrech galaxií jsou obklopeny organizovanou magnetosférou. To znamená, že magnetické silokřivky tvoří alespoň zčásti uspořádanou strukturu a nejsou jen tak...
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu...
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblasti kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, nejspíše černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných hvězdných soustavách, jak se rojí kolem...
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU...
Během tiskové konference, která se souběžně uskutečnila po celém světě včetně ředitelství Evropské jižní observatoře v Garchingu v Německu, astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Prezentované výsledky představují zásadní důkaz, že tento objekt je skutečně...
Pozorování v infračerveném spektru ukázala, že v oblasti středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo jasných rudých obrů. Naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladých jasných hvězd. Pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vypracovali studii navrhující proces, který...
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých....
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Hmotnost černé veledíry v centru naší Galaxie je dnes poměrně spolehlivě určena na základě přímých pozorování oběhů jasných hvězd v její bezprostřední blízkosti. U jiných galaxií však pro jejich velkou vzdálenost tento luxus nemáme a v odhadech hmotností jejich jader se musejí astronomové spolehnout...
Černé díry nemohou být podle současných představ samy o sobě zdrojem magnetického pole. Přesto nás pozorování přesvědčují, že černé veledíry v centrech galaxií jsou obklopeny organizovanou magnetosférou. To znamená, že magnetické silokřivky tvoří alespoň zčásti uspořádanou strukturu a nejsou jen tak...
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu...
V jednom z předchozích dílů tohoto nekončícího seriálu jsme psali o podílu pracovníků AsÚ na výzkumu jedné z astronomických událostí těchto let, jíž je průlet tajemného oblaku s označením G2 kolem černé veledíry v centru naší Galaxie. K průchodu pericentrem (tedy nejbližším bodem dráhy) již došlo za...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Saturn 5,8,2026.Newton150/750 asi224 projekční nástavec a 18mm okulár.7000snímků složeno na 1500.
