Před 25 lety byla spatřena nejjasnější supernova moderní doby. Astronomové ji v průběhu doby sledovali a čekali, až se rozpínající se trosky z ohromné stelární exploze srazí s dříve vyvrženým materiálem. Jasný výsledek takové srážky je vidět ve filmu nahoře, který se skládá ze snímků...
Co způsobuje ty podivné prstence supernovy 1987A? Před 25 lety byla v roce 1987 ve Velkém Magellanově mračnu. vidět nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu obrázku nahoře je objekt ve středu pozůstatků tohoto bouřlivého stellárního výbuchu. Kolem tohoto středu jsou podivné...
V únoru 1987 dosáhlo Země světlo z nejjasnější hvězdné exploze spatřené v moderních dějinách - ze supernovy SN1987A. Tento snímek z kamery kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ostře kreslící kamerou Advanced Camera for Surveys, pořízený v listopadu 2003, ukazuje místo 16 dní po...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
V únoru 1987 byli astronomové svědky nejjasnější supernovy v moderní době - supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Tajemné prstence materiálu obklopující rozpínající se hvězdné trosky začaly brzy emitovat viditelné světlo vybuzené intenzivním světlem z exploze. Po poklesu v...
Co způsobilo tyto zvláštní prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se objevila ve Velkém Magellanově oblaku nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální object, který zůstal po ničivé hvězdné explozi. Když na zbytek po supernově v roce 1994 zamířil kosmický...
Před 25 lety byla spatřena nejjasnější supernova moderní doby. Astronomové ji v průběhu doby sledovali a čekali, až se rozpínající se trosky z ohromné stelární exploze srazí s dříve vyvrženým materiálem. Jasný výsledek takové srážky je vidět ve filmu nahoře, který se skládá ze snímků...
Co způsobuje ty podivné prstence supernovy 1987A? Před 25 lety byla v roce 1987 ve Velkém Magellanově mračnu. vidět nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu obrázku nahoře je objekt ve středu pozůstatků tohoto bouřlivého stellárního výbuchu. Kolem tohoto středu jsou podivné...
V únoru 1987 dosáhlo Země světlo z nejjasnější hvězdné exploze spatřené v moderních dějinách - ze supernovy SN1987A. Tento snímek z kamery kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ostře kreslící kamerou Advanced Camera for Surveys, pořízený v listopadu 2003, ukazuje místo 16 dní po...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
V únoru 1987 byli astronomové svědky nejjasnější supernovy v moderní době - supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Tajemné prstence materiálu obklopující rozpínající se hvězdné trosky začaly brzy emitovat viditelné světlo vybuzené intenzivním světlem z exploze. Po poklesu v...
Co způsobilo tyto zvláštní prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se objevila ve Velkém Magellanově oblaku nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální object, který zůstal po ničivé hvězdné explozi. Když na zbytek po supernově v roce 1994 zamířil kosmický...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
