Před 25 lety byla spatřena nejjasnější supernova moderní doby. Astronomové ji v průběhu doby sledovali a čekali, až se rozpínající se trosky z ohromné stelární exploze srazí s dříve vyvrženým materiálem. Jasný výsledek takové srážky je vidět ve filmu nahoře, který se skládá ze snímků...
Co způsobuje ty podivné prstence supernovy 1987A? Před 25 lety byla v roce 1987 ve Velkém Magellanově mračnu. vidět nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu obrázku nahoře je objekt ve středu pozůstatků tohoto bouřlivého stellárního výbuchu. Kolem tohoto středu jsou podivné...
V únoru 1987 dosáhlo Země světlo z nejjasnější hvězdné exploze spatřené v moderních dějinách - ze supernovy SN1987A. Tento snímek z kamery kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ostře kreslící kamerou Advanced Camera for Surveys, pořízený v listopadu 2003, ukazuje místo 16 dní po...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
V únoru 1987 byli astronomové svědky nejjasnější supernovy v moderní době - supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Tajemné prstence materiálu obklopující rozpínající se hvězdné trosky začaly brzy emitovat viditelné světlo vybuzené intenzivním světlem z exploze. Po poklesu v...
Co způsobilo tyto zvláštní prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se objevila ve Velkém Magellanově oblaku nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální object, který zůstal po ničivé hvězdné explozi. Když na zbytek po supernově v roce 1994 zamířil kosmický...
Před 25 lety byla spatřena nejjasnější supernova moderní doby. Astronomové ji v průběhu doby sledovali a čekali, až se rozpínající se trosky z ohromné stelární exploze srazí s dříve vyvrženým materiálem. Jasný výsledek takové srážky je vidět ve filmu nahoře, který se skládá ze snímků...
Co způsobuje ty podivné prstence supernovy 1987A? Před 25 lety byla v roce 1987 ve Velkém Magellanově mračnu. vidět nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu obrázku nahoře je objekt ve středu pozůstatků tohoto bouřlivého stellárního výbuchu. Kolem tohoto středu jsou podivné...
V únoru 1987 dosáhlo Země světlo z nejjasnější hvězdné exploze spatřené v moderních dějinách - ze supernovy SN1987A. Tento snímek z kamery kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ostře kreslící kamerou Advanced Camera for Surveys, pořízený v listopadu 2003, ukazuje místo 16 dní po...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
V únoru 1987 byli astronomové svědky nejjasnější supernovy v moderní době - supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Tajemné prstence materiálu obklopující rozpínající se hvězdné trosky začaly brzy emitovat viditelné světlo vybuzené intenzivním světlem z exploze. Po poklesu v...
Co způsobilo tyto zvláštní prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se objevila ve Velkém Magellanově oblaku nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální object, který zůstal po ničivé hvězdné explozi. Když na zbytek po supernově v roce 1994 zamířil kosmický...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
