V duši královny Aetopie se tvoří hvězdy. Přesněji řečeno, v souhvězdí Kasiopeji, které řecká mytologie připisuje marnivou manželku krále, který kdysi dávno vládl zemím kolem horního toku Nilu, se nachází velká oblast zvaná mlhovina Duše, kde se tvoří hvězdy. V mlhovině známé také jako Westerhout...
Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
V duši královny Aetopie se tvoří hvězdy. Přesněji řečeno, v souhvězdí Kasiopeji, které řecká mytologie připisuje marnivou manželku krále, který kdysi dávno vládl zemím kolem horního toku Nilu, se nachází velká oblast zvaná mlhovina Duše, kde se tvoří hvězdy. V mlhovině známé také jako Westerhout...
Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
