V duši královny Aetopie se tvoří hvězdy. Přesněji řečeno, v souhvězdí Kasiopeji, které řecká mytologie připisuje marnivou manželku krále, který kdysi dávno vládl zemím kolem horního toku Nilu, se nachází velká oblast zvaná mlhovina Duše, kde se tvoří hvězdy. V mlhovině známé také jako Westerhout...
Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
V duši královny Aetopie se tvoří hvězdy. Přesněji řečeno, v souhvězdí Kasiopeji, které řecká mytologie připisuje marnivou manželku krále, který kdysi dávno vládl zemím kolem horního toku Nilu, se nachází velká oblast zvaná mlhovina Duše, kde se tvoří hvězdy. V mlhovině známé také jako Westerhout...
Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
