V duši královny Aetopie se tvoří hvězdy. Přesněji řečeno, v souhvězdí Kasiopeji, které řecká mytologie připisuje marnivou manželku krále, který kdysi dávno vládl zemím kolem horního toku Nilu, se nachází velká oblast zvaná mlhovina Duše, kde se tvoří hvězdy. V mlhovině známé také jako Westerhout...
Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
V duši královny Aetopie se tvoří hvězdy. Přesněji řečeno, v souhvězdí Kasiopeji, které řecká mytologie připisuje marnivou manželku krále, který kdysi dávno vládl zemím kolem horního toku Nilu, se nachází velká oblast zvaná mlhovina Duše, kde se tvoří hvězdy. V mlhovině známé také jako Westerhout...
Jak vznikají hvězdy? Snímky oblasti formování hvězd W5 jako ty v infračerveném oboru pořízené družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer), později NEOWISE, poskytují jasná vodítka s náznaky, že hmotné hvězdy blízko středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Technika: refraktor WO FLT98/618, okulár Pentax 14 mm, mobil Google Pixel 8 Pro (ruční zaostření, ruční white balance a ruční úprava jasu). Podání barev i kontrast je blízké skutečné realitě v tu chvíli.
