Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 družicovým Spitzerovým kosmickým dalekohledem na dráze kolem Slunce poskytuje jasné důkazy, že hmotné hvězdy u středů prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobným důvodem bude to, že starší hvězdy v centrech ve...
Jak vznikají hvězdy? Studium hvězdotvorné oblasti W5 pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu dává jasné náznaky po zaznamenání skutečnosti, že hmotné hvězdy poblíž středu prázdných dutin jsou starší než hvězdy u okrajů. Pravděpodobnou příčinou je, že starší hvězdy ve...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
