Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že...
Přednáší Mgr. Jan Veselý
Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society –...
Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Cyklus zakončíme panelovou diskuzí na téma život ve vesmíru. ...
KDE A JAK HLEDAT ŽIVOT VE VESMÍRU? A JAK MOHL VZNIKNOUT? O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku. Akademie věd České...
KDE A JAK HLEDAT ŽIVOT VE VESMÍRU? A JAK MOHL VZNIKNOUT? O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku. Akademie věd České...
Filmy produkované v Hollywoodu a literatura science fiction podporují naše představy, že mimozemšťané jsou bytosti pocházejí z jiného světa, které jsou podobné monstrům, a které se velmi odlišují od lidí. Avšak z nových výzkumů vyplývá, že můžeme mít mnohem více společného...
Proudy kosmického prachu, které nepřetržitě bombardují zemskou atmosféru, mohou přenášet mikrobiální organismy a pro život nezbytné molekuly ze vzdálených planet nebo naopak zanést pozemské mikroorganismy na cizí planety. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali výzkumníci z University of...
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však...
Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu....
V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a...
Keď príde reč na objavovanie exoplanét, môže byť rozumné vziať si so sebou potápačskú výstroj. Nová štúdia publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, na základe štatistického modelu vyriekla predpoklad, že väčšine obývateľných planét môžu dominovať oceány, ktoré...
Astronómovia nedávno zverejnili objav, že okolo hviezdy TRAPPIST-1 obieha sedem planét vo veľkosti Zeme. Tri z nich sú umiestnené vo vnútri obyvateľnej zóny – v oblasti okolo hviezdy, kde s najväčšou pravdepodobnosťou existuje voda v tekutom skupenstve. Ostatné potenciálne...
Život ve vesmíru?V sobotu 4. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude hledání života ve vesmíru. Toto je částečně upoutávka na pořad, částečně pohled do zákulisí jeho přípravy. ...
Hvězdárna Valašské MeziříčíAutor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, pořádá ve dnech 19. až 21. dubna 2013 ve svém přednáškovém sále ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje, Českou astronomickou společností a Valašskou...
Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že...
Přednáší Mgr. Jan Veselý
Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society –...
Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Cyklus zakončíme panelovou diskuzí na téma život ve vesmíru. ...
KDE A JAK HLEDAT ŽIVOT VE VESMÍRU? A JAK MOHL VZNIKNOUT? O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku. Akademie věd České...
KDE A JAK HLEDAT ŽIVOT VE VESMÍRU? A JAK MOHL VZNIKNOUT? O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku. Akademie věd České...
Filmy produkované v Hollywoodu a literatura science fiction podporují naše představy, že mimozemšťané jsou bytosti pocházejí z jiného světa, které jsou podobné monstrům, a které se velmi odlišují od lidí. Avšak z nových výzkumů vyplývá, že můžeme mít mnohem více společného...
Proudy kosmického prachu, které nepřetržitě bombardují zemskou atmosféru, mohou přenášet mikrobiální organismy a pro život nezbytné molekuly ze vzdálených planet nebo naopak zanést pozemské mikroorganismy na cizí planety. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali výzkumníci z University of...
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však...
Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu....
V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a...
Keď príde reč na objavovanie exoplanét, môže byť rozumné vziať si so sebou potápačskú výstroj. Nová štúdia publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, na základe štatistického modelu vyriekla predpoklad, že väčšine obývateľných planét môžu dominovať oceány, ktoré...
Astronómovia nedávno zverejnili objav, že okolo hviezdy TRAPPIST-1 obieha sedem planét vo veľkosti Zeme. Tri z nich sú umiestnené vo vnútri obyvateľnej zóny – v oblasti okolo hviezdy, kde s najväčšou pravdepodobnosťou existuje voda v tekutom skupenstve. Ostatné potenciálne...
Život ve vesmíru?V sobotu 4. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude hledání života ve vesmíru. Toto je částečně upoutávka na pořad, částečně pohled do zákulisí jeho přípravy. ...
Hvězdárna Valašské MeziříčíAutor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, pořádá ve dnech 19. až 21. dubna 2013 ve svém přednáškovém sále ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje, Českou astronomickou společností a Valašskou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
