Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Srba Vzdálený vesmír

Divoké poblikávání černých děr

Černá díra požírá hvězdu vzdálenou několik milionů kilometrů
Černá díra požírá hvězdu vzdálenou několik milionů kilometrů
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2008): Dalekohledy VLT a kosmický satelit Rossi XTE zkoumají divoce proměnné černé díry

Unikátní pozorování rychlého poblikávání, přicházejícího z těsného okolí černých děr, poskytlo vědcům nový pohled na obrovské množství energie, které jimi protéká. Při srovnávání velmi rychlých změn toku záření ve viditelném a rentgenovém oboru odhalili astronomové jejich vzájemnou souvislost a dokázali, že magnetická pole musí hrát v procesech pohlcování hmoty černými děrami klíčovou roli.

František Martinek Kosmonautika

Hubblův kosmický dalekohled HST opět funguje

Galaxie Arp 147 na snímku z HST.
Galaxie Arp 147 na snímku z HST.
Hubblův kosmický dalekohled HST je opět zpátky v každodenní výzkumné činnosti. Po čtyřtýdenním výpadku se prezentoval fascinující fotografií dvojice galaxií s názvem Arp 147. V pozorování pokračuje od 25. října 2008, čtyři týdny po tom, co se u něj projevil problém s řídící jednotkou a dalekohled se přepnul do tzv. safe mode ("spícího režimu").

Petr Horálek Úkazy

Vizuálně pozorovatelné podzimní komety

Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008. Autor: Alfons Diepvens
Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008.
Autor: Alfons Diepvens
Vzhledem k současné situaci přinášíme mimořádný přehled komet, které jsou vizuálně pozorovatelné v průběhu noci. Na kometu pozorovatelnou pouhýma očima si ještě budeme muset počkat, nicméně už nyní na obloze spatříme alespoň 4 komety, které jsou v dosahu středně velkých (20 cm v průměru) přístrojů, jedna je dokonce pozorovatelná malými binokuláry.

Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2008

Ivan Hubený. Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/
Ivan Hubený.
Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2008 Dr. Ivana Hubeného z National Optical Astronomy Observatory a Arizonské univerzity (Tucson, Arizona, USA). Slavnostní předání ceny proběhne v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR v budově Akademie věd v Praze 7. 11. 2008 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Studium exoplanet: jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky (za 13 let od pouhé detekce ke studiu jejich spekter a závěrům o fyzice, chemii, ale i meteorologii jejich atmosfér)". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).

Tomáš Mohler Hvězdy

Krmení hvězdného nemluvněte

Kresba: disk prachu v okolí hvězdy.
Kresba: disk prachu v okolí hvězdy.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (035/2008): Mapování rozložení emise plynů v blízkém okolí mladých hvězd

Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM říjen 2008: Pohled do živého srdce galaxie M 31

icon
icon
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2008 obdržel snímek "Pohled do živého srdce galaxie M 31" pořízený Kamilem Hornochem, Peterem Kušnirákem a Pavlem Cagašem.

Kdesi daleko ve vesmíru, astronomicky však téměř "za humny", ve vzdálenosti necelých tří miliónů světelných let leží očima slabě viditelný mlhavý obláček obří galaxie M 31. Známe ji též prostě jako galaxii v Andromedě, nebo již archaicky mlhovinu v Andromedě. To ještě z dob, kdy se nevědělo, že tato a jiné "mlhoviny" nejsou mlhovinami, ale hvězdnými ostrovy s miliardami hvězd spolu s plynnými i prachovými mračny.

redakce Ostatní

Astronomický program Týdne vědy a techniky

V pondělí 3.11.2008 začíná na mnoha místech v České republice Týden vědy a techniky pořádaný Akademií věd ČR. Budete moci nahlédnout do nejrůznějších laboratoří a knihoven a poznat "jak se dělá věda". Program obsahuje dny otevřených dveří, přednášky, výstavy, kulaté stoly a konference. Více na www.tydenvedy.cz.

Jakub Vošmera Sluneční soustava

Oceány na Marsu ještě před dvěma miliardami let?

Snímek z MRO ukazuje usazeniny hydratovaného oxidu křemičitého - opálu
Na Marsu se mohla kapalná voda vyskytovat mnohem déle, než jsme dosud předpokládali. Takový je závěr vědců poté, co sonda Mars Reconnaissance Orbiter zjistila v některých místech povrchu přítomnost usazenin hydratovaného oxidu křemičitého, známého jako opál. V takovýchto oblastech se mohly ještě před dvěma miliardami let vyskytovat otevřené vodní plochy. To by sehrálo velmi důležitou roli z hlediska studia formování povrchu planety a také možného výskytu života v těchto oblastech.

Petr Kubala Kosmonautika

Phoenix vstal z popela

Analýza půdy
Analýza půdy
Kosmická sonda Phoenix, která od konce května pracuje v severních oblastech Marsu, dostala svému jménu. Stejně jako bájný pták i vyslanec lidstva na nehostinné rudé planetě "vstal z popela". Včera přišla z NASA smutná zpráva, že se sonda zřejmě na dobro odmlčela. Naděje ale umírá poslední a Phoenix dnes opět zavolal domů…

Petr Kubala Kosmonautika

Fascinující cesta sondy Messenger

Merkur v barvách
Merkur v barvách
Sonda Messenger absolvovala 6. října svůj druhý průlet okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Mnoho fotografií povrchu, které v prvních dnech po průletu dorazily na Zemi, zachycovaly části povrchu Merkuru, které nikdo nikdy předtím neviděl.

Petr Kubala Sluneční soustava

Měl Mars tři měsíce?

Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.

Roman Mikušinec Sluneční soustava

Záhadná Holmes

Holmes
Holmes
Svet pozorovateľskej astronómie na konci roka 2007 náhle ožil. Spôsobila to jednotvárna a nudná kométa Holmes, ktorá sa z ničoho nič zjasnila až o niekoľko magnitúd.

František Martinek Sluneční soustava

Slunce nemá tvar ideální koule

Slunce není koule.
Slunce není koule.
Američtí astronomové použili data z družice RHESSI (Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager), z nichž určili "kruhovitost" slunečního kotouče s doposud nevídanou přesností. Z výsledků měření vyplynulo, že Slunce nemá tvar ideální koule. V letech s vysokou sluneční aktivitou se Slunce jeví částečně jako "slupka ananasového melounu", který viditelně zvětšuje své zploštění: rovníkový průměr Slunce se stává nepatrně větší než polární průměr.
Petr Kubala Hvězdy

Pásy planetek u hvězdy Epsilon Eridani

Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani
Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani
Astronomové objevili u blízké hvězdy Epsilon Eridani dva pásy kamenných planetek a jeden vnější pás ledových těles. Vnitřní pás planetek bude zřejmě velmi podobný tomu, který známe z naší sluneční soustavy. Vnější pás naproti tomu obsahuje více než 20x více materiálu.

Tomáš Mohler Vzdálený vesmír

Zrozena z větru

NGC 346
NGC 346
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2008): Jedinečný víceoborový portrét zrození hvězdy

Spojením sil pozemních a vesmírných dalekohledů vznikl barvitý obraz oblasti NGC 346, který nabízí nové informace o historii tohoto místa zaplněného hvězdami. Jednotlivé vlnové délky se zde slévají v jediný snímek, podobně jako vodové barvy na plátně, a poskytují nové informace o zrození hvězd.

Petr Sobotka Hvězdy

40. konference o výzkumu proměnných hvězd

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.

Tomáš Mohler Multimédia

Zaostřeno na Jupiter

Jupiter očima VLT Evropské jižní observatoře
Jupiter očima VLT Evropské jižní observatoře
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2008): Nová technika korekce obrazu umožnila pořídit nejkvalitnější snímky Jupiteru z pozemního dalekohledu

Během dvouhodinového pozorování a s použitím dokonalé techniky pro odstranění atmosférických vlivů byl pořízen zatím nejkvalitnější snímek Jupiteru z pozemního dalekohledu. Sada 265 snímků byla získána prototypem přístrojem MAD (Multi-Conjugate Adaptive Optics Demonstrator) na dalekohledu VLT/ESO. Výsledný snímek zachytil změny v příkrovu "smogu", které jsou pravděpodobně důsledkem celoplanetárního vzedmutí*, které se započalo před více než rokem.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »