Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Veselý Jan Kosmonautika

Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou

HuygensRocks01_M.jpg
Neplánovaný odraz rádiového signálu od povrchu Titanu pomohl vědcům ESA určit průměrnou velikost kamenů a oblázků v okolí místa přistání modulu Huygens. Podobnou technikou by mohl být zkoumán povrch v místě přistání budoucích misí k planetám. Skvělé je, že celé měření je vlastně zadarmo, protože využívá rádiového spojení přistávacího modulu s orbitální částí či přímo pozemským přijímačem.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.
František Martinek Sluneční soustava

Jezera na Titanu přece jen existují?

PIA08630_Titan.jpg
Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 14/2006

V červenci 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu HvězdárnyVsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie,kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Libor Vyskočil Multimédia

Snímek Genesis-1 nad ČR

Genesis_XXE.jpg
Přelety pokusného nafukovacího modulu Genesis-1 můžeme vtěchto dnech pozorovat i na naší obloze. Snímek pořízený 20. července 2006 ve 22 h 52 m UT 0.3-m dalekohledem na hvězdárně v Úpici zachycuje průlet experimentálního tělesa v blízkosti nenápadné otevřené hvězdokupy Berk 52 v souhvězdí Lišky.
Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice .
František Martinek Ostatní

Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Fournier_balloon_01.jpg
Zkušený francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se připravuje na uskutečnění seskoku z rekordní výšky nad zemským povrchem. V srpnu letošního roku má v plánu absolvovat "Velký skok" (The Big Jump) z výšky přes 40 km, tj. z oblasti zemské atmosféry, označované jako stratosféra. Tento odvážný skokan již není nejmladší - je mu 62 let. Je však plný odhodlání vytvořit nový světový rekord v délce volného pádu a svým dílem přispět k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.
Jiří Dušek Ostatní

Astronomická mapa České republiky

Astronomická mapa České republiky, je projektem Sdružení hvězdáren a planetárií. Bude zdarma k dispozici pro všechny členy SHaP, resp. návštěvníky institucí, které budou v publikaci uvedeny (počet poskytnutých výtisků bude záviset na finálním nákladu).
František Martinek Sluneční soustava

Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

sun_shade.jpg
Někteří vědci již delší dobu varují před průmyslovým zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře, což by mohlo vést k nezvratným změnám zemského klimatu. Otázka, kdy se tak stane, zůstává i nadále nezodpovězena, avšak stále více vědců se kloní k názoru, že nastal čas zahájit kroky k odstranění této hrozby. Roger P. Angel z University of Arizona navrhuje vynést do vesmíru obrovský deštník, jehož úkolem bude částečně ochránit naši Zemi před hrozícím globálním oteplováním.
Pavel Suchan Ostatní

sté narozeniny pana Emila Škrabala

18. července 2006 oslaví čestný člen České astronomické společnosti a člen Společnosti pro meziplanetární hmotu (kolektivní člen ČAS) Prof. Ing. Emil Škrabal, DrSc. z Brna 100. narozeniny.
František Martinek Kosmonautika

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze

genesis-1.jpg
Dne 12. července 2006 se uskutečnil na ruské raketové základně Jasnyj komerční start rakety Dněpr, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila experimentální modul Genesis 1, vyrobený americkou společností Bigelow Aerospace. A právě podobné levnější nafukovací moduly by mohly v nedaleké budoucnosti otevřít cestu většímu počtu zájemců o pobyt ve vesmíru a přispět tak k rozvoji kosmické turistiky.
František Martinek Ostatní

Malý dalekohled s největší digitální kamerou

PS1_dome_tall.jpg
Nejnovější dalekohled s označením PS1, který postavila University of Hawaii, byl uveden do provozu 30. 6. 2006 při slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v místě dislokace dalekohledu, tj. na vrcholu vyhaslé sopky Haleakala na ostrově Maui. Akce se zúčastnilo 80 hostů.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Tři noví Trojané u Neptuna

Trojane.jpg
Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce v H-alfa Jindřichův .Hradec

Další informace »