Exoplanety
Jak hledat exoplanety - se zvláštním zřetelem k exoplanetám terestrickým
Již před staletími si lidé kladli otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Později s pokroky v astronomii a dalších přírodních vědách vyšlo najevo, že život (alespoň takový, jaký si umíme představit) je podmíněn existencí vhodných planet, na kterých se může vyskytovat. Logickým krokem tedy bylo takovéto planety hledat. To ovšem není jen tak. Podívejme se tedy stručně na historii objevování planet obíhajících cizí hvězdy a na ambiciózní projekty USA - Kepler, Space Interferometry Mission (SIM), Terrestrial Planet Finder (TPF) a evropský Darwin, které mají (mimo jiné) hledat planety zemského typu.
Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách
Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.Rychle vznikající exoplanety - pravděpodobný portrét mladé Sluneční soustavy
Skupina astronomů z University of Rochester objevila pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope, start 25. 8. 2003) mezery v prachových discích, obklopujících velmi mladé hvězdy, z čehož vyplývá, že se zde s největší pravděpodobností zformovaly obří plynné planety Jupiterova typu.Nová kategorie planet?
Zhruba rok uplynul od chvíle, kdy dvě skupiny vědců oznámily objev dosud nejmenších objevených extrasolárních planet. Ale jaké ve skutečnosti jsou světy hmotností srovnatelné s Neptunem? Jsou to plynní obři, ledoví giganti nebo "přerostlé" Země? Astronom Alan Boss prověřuje a zvažuje možnosti.Prohlédněte si systém HD188753 na vlastní oči!
Hvězda HD188753, která je ve skutečnosti trojitým systémem, v němž byla nedávno detekována planeta, je snadno pozorovatelná malým hvězdářským dalekohledem či triedrem. V létě se v noci nachází prakticky přímo nad naší hlavou. Jednotlivé složky trojhvězdy ani planetu HD188753Ab na vlastní oči nerozlišíme, ale při pohledu na tu hvězdičku v zorném poli dalekohledu se můžeme nechat unášet představami.Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze
Astronomové NASA objevili planetu, z jejíhož povrchu je možné postupně pozorovat západy a východy tří "sluncí". Tato nová exoplaneta má označení HD 188753 Ab. Jedná se o první známou planetu, která se nachází v klasickém systému tří hvězd, v tzv. trojhvězdě.Hvězda Fomalhaut: prachový prstenec, možná i planeta
Detailní fotografie, pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), poskytují zatím nejpádnější důkazy existence doposud neznámé a neviditelné planety, která gravitačně ovlivňuje vzhled prachového prstence kolem blízké hvězdy Fomalhaut (HD 216956).Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země
Skupina amerických astronomů ohlásila objev doposud nejmenší planety mimo naši sluneční soustavu. Byl tak učiněn velký krok na cestě k objevu exoplanet podobných Zemi. Nová exoplaneta má hmotnost v rozmezí 5,9 až 7,5 hmotnosti Země a její průměr se rovná zhruba dvojnásobku průměru Země. Astronomové předpokládají, že se jedná o tzv. terestrickou planetu, tj. planetu zemského typu s pevným povrchem.Perspektivy objevování planet mimo Sluneční soustavu
Deset let po objevu první planety mimo naši Sluneční soustavu začíná nová etapa v objevování exoplanet - objevování planet zemského typu, studium jejich charakteristik a hledání příznaků života na těchto exoplanetách. To je názor účastníků jubilejní mezinárodní konference, která se minulý týden konala v Institutu Hubblova kosmického dalekohledu (STSI) v Baltimore.První opravdová fotografie exoplanety
Skupina astronomů, jejíž vedoucím je Ralph Neuhauser z Astrophysical Institute & University Observatory (AIU), pořídila poprvé v historii astronomie skutečnou fotografii blízké hvězdy (A) a kolem ní obíhající planety (b). K vytvoření publikovaného snímku byla použita data, pořízená soustavou dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře v Chile, Hubblova kosmického dalekohledu a japonského dalekohledu Subaru.Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety
Spitzerův kosmický teleskop poprvé přímo zaznamenal světlo planet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce. Až dosud byly extrasolární planety objevovány a zkoumány jen nepřímo. Většinou na základě gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu nebo při přechodu planety přes hvězdu. Tentokrát jde o pozorování zákrytu planety její mateřskou hvězdou. Ačkoli se zdá, že oproti přechodu planety před hvězdou jde jen o malý rozdíl, někteří astronomové hovoří o začátku nové éry zkoumání planet.Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety
Mezinárodní tým astronomů velice přesně určil rozměry a hmotnost doposud nejmenší známé hvězdy ve vesmíru. Pozorování byla vykonána v březnu 2004 pomocí spektrografu FLAMES na dalekohledu Kueyen o průměru 8,2 m systému VLT (Very Large Telescope), který se nachází na Evropské jižní observatoři ESO na hoře Paranal v Chile.Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu
Unikátní následná pozorování, provedená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu (HST) v oboru infračerveného záření, podpořila významný astronomický objev. Kolem relativně jasného mladého hnědého trpaslíka obíhá průvodce, který je vážným kandidátem na exoplanetu (tj. planetu mimo naši sluneční soustavu). Hnědý trpaslík se nachází na jižní obloze, ve vzdálenosti 225 světelných let v souhvězdí Hydry. (Hnědým trpaslíkem nazývají astronomové hvězdu o tak malé hmotnosti, že v jejím nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí.)Stavební kameny terestrických planet u mladých hvězd
Jedno z nejaktuálnějších a nejžhavějších astrofyzikálních témat současnosti, hon na extrasolární planety podobné Zemi, právě dostal důležitý impuls vycházející z nových pozorování spekter přístrojem MIDI na interferometru VLTI (ESO - Very Large Telescope Interferometer). Mezinárodní tým astronomů s jeho pomocí získal jedinečná infračervená spektra prachu ve vnitřních oblastech protoplanetárních disků kolem tří mladých hvězd, které jsou nyní ve stavu, který je pravděpodobně velmi podobný naší sluneční soustavě ve stavu před asi 4,5 miliardami let. Informace o objevu vychází tento týden ve vědeckém časopisu Nature.
Astronomická záhada - mladá extrasolární planeta
Byla vyfotografována první exoplaneta?
První pozorování zákrytu hvězdy exoplanetou v České republice
V dnešní době známe už více než sto planet obíhajících kolem jiných sluncí. Přestože v poslední době byly objeveny už i planety takřka pozemského typu, většina z nich jsou obří planety srovnatelné s Jupiterem. Navenek se přítomnost tzv. exoplanety u hvězdy projeví tím, že „cloumá“ se svou mateřskou hvězdou. Tyto drobné pohyby jsou astronomové schopni rozeznat ve spektru hvězd. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsob detekce exoplanet – pokud máme štěstí, dochází k přechodům exoplanety před mateřskou hvězdou podobně jako třeba v letošním roce přecházela před Sluncem planeta Venuše. Pozorovatel pak může zaznamenat periodické poklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je ale amplituda změn jasnosti velmi malá a detekce tak velmi obtížná.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 63
První pozorování zákrytu hvězdy exoplanetou v ČR
V dnešní době známe už více jak sto exoplanet. Většina znich byla objevena pomocí změn radiálních rychlostí mateřskéhvězdy. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsobdetekce exoplanet - pokud máme štěstí, dochází k přechodůmexoplanety před mateřskou hvězdou a my pozorujeme periodicképoklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je aleamplituda velmi malá (několik málo setin magnitudy) adetekce obtížná.