Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia

Multimédia



Tomáš Metelka Multimédia

Pohled k domovu

CAM1_25072004_1.jpg
Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.
Tomáš Metelka Multimédia

Chandra fotografovala Paterčata

rentgenový snímek clusteru Patereata
rentgenový snímek clusteru Patereata
Rentgenová observatoř Chandra pořídila tento záhadný obraz hvězdokupy pojmenované Paterčata (Quintuplet). Hvězdokupa se nachází blízko středu naší Mléčné dráhy a ve skutečnosti obsahuje stovky mladých hvězd, které však jsou ukryty za silnou clonou prachu. Zastínění je tak dokonalé, že astronomové o tomto místě vesmíru nevěděli nic, až do roku 1990, kdy bylo vyfotografováno infračerveným teleskopem, který může prohlédnout i skrze prach.
Tomáš Metelka Multimédia

Mimas - jako Lucasova Hvězda smrti

mimas_260_317_1.jpg
Snímek jako vystřižený z Hvězdných válek George Lucase. Milovníci sci-fi určitě nezaváhají. Saturnův měsíc Mimas jako by z oka vypadl Imperátorově Hvězdě smrti. Může za to, na rozměry měsíce, obrovský kráter Herschel. Snímek byl pořízen sondou Cassini 3.června 2004, když byla od měsíce vzdálena zhruba 1,7 milionu km. Na mnohem lepší pohled se však můžeme těšit až do 2.srpna 2005, kdy neúprosné zákony nebeské mechaniky navedou sondu na nízký přelet okolo tohoto měsíce.
Tomáš Metelka Multimédia

Poslechněte si "krupobití" u Saturnu

Když sonda Cassini dosáhla Saturnu, závěrečný manévr vyžadoval 2x proletět skrz mezeru mezi prstenci. Ačkoli se tyto mezery mezi prstenci jevily jako prázdné, skutečnost byla jiná. Nesčíslné kousky prachu z prstenců tam čekaly na sondu, která jimi prolétala rychlostí přibližně 20 km/sec, to je asi 72 tis.km za hodinu.

František Martinek Multimédia

CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

UV-040707aring-A.jpg
Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.
Karel Mokrý Multimédia

stanice Vltava

Na stanici Vltava si můžete v rubrice o vědě vyslechnout několikzajímavých rozhovorů týkajících se přechodu Venuše přes sluneční disk.

útery 1. 6. rozhovor s RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. o Slunci
čtvrtek 3. 6. rozhovor s RNDr. Stanislavem Šteflem, CSc. o měření vzdáleností ve vesmíru
úterý 8. 6. rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. o způsobech hledání exoplanet

Pořad MOZAIKA s kulturními aktualitami lze naladit každý všední den nastanici Český Rozhlas 3 - Vltava, v 8:25 je v nem zařazenarubrika věnovaná vědě. (Frekvence ČRo 3 - Vltava: VKV, v Praze105,0 MHz.)

Neváhejte a nalaďte si radio.

Miroslav Zimmer Multimédia

ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

Naším domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska. Znamenají opravdový průlom ve zkoumání naší Galaxie.

Karel Mokrý Multimédia

Zajímavý snímek Slunce

soho_20040312.jpg
V pátek března Slunce vyvrhlo podivuhodnou protuberanci. Tento jev zaznamenala sluneční observatoř SOHO.

Protuberanci tvoří "chladná" plazma o teplotě pouze 80 000° Celsia. Tato plazma je opravdu chladná - pokud ji porovnáme s teplotou koróny, jejíž teplota přesahuje dva miliony stupňů Celsia.

Jiří Dušek Multimédia

Celý vesmír na jediné mapě!

Představte si, že naši planetu, Měsíc, Sluneční soustavu, všechny viditelné hvězdy, celou Galaxii, Místní skupinu galaxií, ostatní kupy galaxií a dokonce i horizont událostí, kam už z principu vidět nemůžeme, umístíte do jedné, jediné mapy... Zdá se vám tato představa přitažená za vlasy? Ani náhodou! Taková mapa skutečně existuje -- obsahuje reálné objekty a poskytuje zcela unikátní pohled na vesmír jako celek.

František Martinek Multimédia

"Oprášené" snímky z povrchu Venuše

Venera14Camera2.jpg
Americký počítačový expert Don P. Mitchell nově zpracoval a "vylepšil" fotografie povrchu Venuše, které pořídily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sovětské sondy Veněra. Mitchell si opatřil původní verze snímků, které na Zemi předaly přistávací moduly sond Veněra 9, Veněra 10, Veněra 13 a Veněra 14. K jejich zpracování použil současné technologie a postupy počítačového zpracování - použil různé filtry a ty části obrázků, které byly rušeny šumem, obnovil pomocí algoritmu Bertalmio.
Frederik Velinský Multimédia

ČRo: MER jako živý

Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

František Martinek Multimédia

Sonda Mars Express pořídila první snímky

prvni 3D snimek
prvni 3D snimek
Experti Evropské kosmické agentury ESA zahájili analýzu první barevné fotografie povrchu Marsu, kterou pořídila kosmická sonda Mars Express. Detailní fotografie byla pořízena 14. ledna 2004 z výšky 275 km. Snímky jsou pořizovány stereo-kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) s rozlišením 12 m na obrazový pixel. Počítačovým zpracováním jsou pak vytvářeny trojrozměrné fotografie.
Karel Mokrý Multimédia

Panoramatický pohled ze Spiritu, výjezd roveru

V úterý 13.1. získala sonda Spirit první panoramatický pohled svého okolí. (snímek a podrobnosti v článku)

V 9:21 SEČ vydalo řídící středisko NASA signál ke sjezdu průzkumného roveru. Před vlastním sjezdem bylo nutné rover pootočit, neboť mu ve sjezdu bránil vzduchový polštář. Rover je nyní ve vzdálenosti 3 metry od přistávacího modulu.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Detail

Foto na ohnisku 20 mm Dx

Další informace »