Vážení přátelé, letos nás v rekreačním středisku OÁZA čeká již osmnáctý ročník Dovolené s dalekohledem. Osada Pivoň, nad níž se nachází rekreační středisko, leží jen pár kilometrů za Mnichovem. Nejedná se sice o metropoli Bavorska, ale ti, kteří v tomto okamžiku vzpomněli na svůj (snad ne propadlý) cestovní pas, nejsou zcela mimo realitu. Akce se sice uskuteční u malé české vesničky Mnichov, ale Pivoň se nachází v oblasti Českého lesa a odtud je to do Spolkové republiky Německo, co by kamenem dohodil. Není tedy nijak obtížné vyjet si v rámci Dovolené s dalekohledem na výlet i k našim západním sousedům. Krásná příroda Českého lesa však jistě uspokojí i ty z vás, kteří se pěšky, na kole či autem vydají poznávat tento překrásný a turistikou ještě ne příliš zasažený kout naší země.
Podle kalendáře začíná astronomické jaro ve středu 21. března v 1 hodinu 7 minut 25 sekund středoevropského času (SEČ). Nastává jarní rovnodennost. Podle astrologů Slunce vstupuje do znamení Berana. Ve skutečnosti se Slunce nachází v souhvězdí Ryb. V době jarní rovnodennosti Slunce prochází nebeským rovníkem (přechází z jižní polokoule na polokouli severní), den i noc jsou stejně dlouhé. S přibývající dobou se délka dne, kdy je Slunce nad obzorem, postupně prodlužuje a noc zkracuje, a to až do letního slunovratu.Miroslava HromadováOstatní
První světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.
První světlo do nového jihlavského dalekohledu pronikne ve čtvrtek 22.
února 2007. Jihlavská astronomická společnost jej slavnostně otevře pro
veřejnost na Bráně Matky Boží v Jihlavě, Věžní 1, kde provozuje veřejná
pozorování oblohy. Slavnostní otevření proběhne od 18 hodin a je přístupné
veřejnosti.
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa... se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Prosinec 2006 byl kupodivu velmi příhodným měsícem pro pozorování,
jak dokumentují články Petra Horálka a Pepy Kujala. Ostatně doufáme,
že se takových výprav během roku 2007 uskuteční vícero!
Martin Lehký píše o meteoritu Morávka a o sondách Pioneer a Voyager,
jakožto hmotných nosičích informace.
Pavel Chadima a Martin Šolc se ohlížejí za srpnovou astronomickou exkurzí
do východních Čech a zároveň prezentují zajímavý objev pravděpodobného pozorovacího
stanoviště Wilhelma von Biely.Miroslava HromadováOstatní
V lednu 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín
ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky,
meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.
Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.
Jeden z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vědců současnosti, britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu.Petr HorálekOstatní
Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.
V sobotu 6. ledna 2007 od 11 do 16 hodin probíhá v pražské ZOO program Tři králové. Součástí programu bude i pozorování astronomickým dalekohledem na vyhlídce u ledních medvědů, odborný výklad k pozorování a zodpovídání dotazů návštěvníků. Za jasného počasí pozorování Slunce (fotosféry i chromosféry), za zatažené oblohy pozorování pozemských dalekohledů. Zajišťuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS a firmou Supra Praha, s.r.o.Pavel SuchanOstatní
Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.
Štefánikova hvězdárna v Praze zve na nový vánočně laděný pořad Mystérium hvězdy betlémské. Během 40 minut se s námi vydáte za poselstvím hvězdy Betlémské a pokusíme se poodhalit její tajemství.Pořad je uváděn každou sobotu a neděli (také 25. a 26.12.) od 17.00 hod. a ve středu od 18.30 hod. Více informací na stránkách hvězdárny http://www.observatory.cz/ .Jan PíšalaOstatní
Chtěli byste o prázdninách podniknout cestu do vesmíru? Odhalit celou řadu jeho tajemství a zjistit o něm něco nového? Pokud vás láká noční nebe a vše co s ním souvisí, pak jsme tu právě pro vás!
Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis. Nyní pro nové předplatitele Hvězdářský kalendář 2007 zdarma!
M. Prouza, J. Grygar: Letošní pohled na vesmír vloni II.
P. Najser: Rodáci na odvrácené straně Měsíce
P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě II.
Rada ESO (Evropské jižní observatoře - European South Observatory) dala zelenou vypracování detailní studie Evropského extrémně velkého dalekohledu (EELT - European Extremely Large Telescope). Tato studie, na níž bylo uvolněno 57 miliónů euro, připraví během tří let veškeré podklady pro zahájení stavby obřího dalekohledu s objektivem o průměru kolem 40 m, který bude schopen pozorovat vesmír v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Předpokládá se, že způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.Pavel SuchanOstatní
Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 za rozvoj vědních oborů v oborech matematika a fyzika RNDr. Zdeňkovi Ceplechovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Na cenu nominují a na výběru laureátů ceny se podílejí naše nejvýznamnější vědecké instituce: Akademie věd ČR, Učená společnost ČR a Česká konference rektorů. Zdeněk Ceplecha je zakladatelem známé středoevropské bolidové sítě, dnes nejdéle fungující bolidové sítě na světě. Nejznámějším úspěchem Ceplechova týmu byl záznam mimořádně jasného bolidu dne 7. dubna 1959 a následné nalezení meteoritů Příbram. Vzácný nález je uchováván v Národním museu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024