Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných roků daleko a svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná drozdí vejce. Toto kosmické mračno měří asi 3 světelné roky a je bezpečně uhnízděno v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). NGC 1360 vejčitého tvaru se považuje za planetární...
Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojhvězda, dvě hvězdy, které mají těsný symbiotický vztah. Asi 710 světelných roků vzdálená hvězda je ve středu kompozitního obrazu sestaveného z ve vesmíru pořízených optických a rentgenových snímků. Tento neobvyklý systém se skládá z...
Co vytvořilo podivnou spirálovitou strukturu vlevo nahoře? Nikdo si není jistý, ale pravděpodobně to nějak souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny, kdy byla odvržena její vnější atmosféra. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, vine se ve 4...
Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...
SS 433 je jedním z neexotičtějších známých hvězdných systémů. Vůbec ne pozoruhodné jméno pochází z katalogu hvězd v Mléčné dráze, které emitují záření charakteristické pro atomární vodík. Pozoruhodné chování pochází od kompaktního objektu, černé díry nebo neutronové hvězdy, kolem něhož...
Jak vznikají dvojhvězdy? Milimetrový dalekohled ESO ALMA (Atacama Large Millimeter Array) nedávno pořídil snímky s dosud nejvyšším rozlišením vznikající dvojhvězdy a tak pomohl s odpovědí na tuto otázku. Většina hvězd není osamocena, typicky jsou součástí vícečetných hvězdných...
Změnu jasnosti můžete v průběhu roku pozorovat pouze triedrem. Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojvězdný systém, tedy dvě hvězdy, které jak se zdá mají blízký, symbiotický vztah. Tento fascinující systém vzdálený asi 710 světelných let se skládá z rudého...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Toto pěkné kosmické mračno se nachází asi 1500 světelných let daleko a jeho tvar a barva připomíná modré vejce červenky. Bezpečně hnízdí v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a měří asi 3 světelné roky. Jelikož se jedná o planetární mlhovinu, tak nereprezentuje začátek, ale naopak krátkou a...
Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...
Jak vznikla neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovinu pohání, ale nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku způsobuje nejspíš tlustý torus, který protahuje jinak sférický tok do kónických tvarů s růžky. Jelikož...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Přinese tento úsvit další novu? Taková dilemata budou jednoho dne trápit budoucí lidi, kteří budou žít na planetě obíhající kolem kataklysmické proměnné podvojné hvězdné soustavy. Kataklysmické proměnné zahrnují i plyn, který padá z větší hvězdy do akrečního disku kolem hmotného, ale...
Pro astronomy těsná dvojvězda BD+20 307 původně vystupovala z řady jen svojí extrémní prašností. Podstatné množství horkého prachu totiž způsobuje, že se tato soustava jeví na infračervených vlnových délkách extrémně jasná. Kolem mladých hvězd starých jen několik miliónů let je často...
Při zkoumání spousty tvarů, které se nacházejí v kosmickém zoo plném planetárních mlhovin, se někteří astronomové zaměřili na úchvatný případ M2-9. M2-9 ve vzdálenosti asi 2100 světelných let má přes jeden světelný rok a je známa jako dvojitý výtrysk nebo motýlí mlhovina, vzhledem ke své...
Třitisíce světelných let vzdálená hvězda odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou vidět v Kočičím oku jsou opravdu natolik komplexní, že...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Planetární mlhovina NGC 246, přiléhavě pojmenovaná "mlhovina Lebka", opravdu obklopuje umírající hvězdu, která je asi 1600 světelných let daleko v souhvězdí Velryby (Cetus). Nádherná, po tisíce let vyvrhovaná spletitá mlhovina je vnější atmosférou kdysi slunci podobné hvězdy. Rozpínající...
Toto pěkné pole hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) má střed na hvězdě, která není zase tak často vidět - RS Ophiuchi. Počátkem minulého týdne se RS Oph náhle stala poprvé od roku 1985 viditelnou i prostému oku. RS Oph je typem kataklysmické proměnné hvězdy klasifikované jako rekurentní...
Začněte celkovým pohledem na krásnou spirální galaxii M81 a potom přejděte na vložené snímky (vlevo, dole a pak vpravo) a tak si zvětšete opravdového trosečníka. Na posledním políčku vpravo je vidět hvězda identifikovaná jako trosečník kosmického kataklysmatu -- výbuchu supernovy její...
Snímky ve viditelném světle ukazují, že centrální oblasti kulové hvězdokupy 47 Tucanae jsou přeplněny hvězdami vzdálenými od sebe méně jak desetinu světelného roku. Tento rentgenový pohled na střed 47 Tuc ve falešných barvách z observatoře Chandra též ukazuje, že kupa je dobrým sousedstvím...
V asi 1600 světelných let vzdálené podvojné soustavě známé jako J0806 kolem sebe každých 321 sekund obíhají dva hustí bílí trpaslíci. Při interpretaci rentgenových dat z observatoře Chandra astronomové poukazují na to, že se už tak krátká doba oběhu trvale zkracuje, tak jak se hvězd k...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Nenechte se zmást dobře známým vzorem. Vznešená spirální struktura na této počítačové vizualizaci nepředstavuje zavinutá spirální ramena vzdálené galaxie plné hvězd. Grafika místo toho zobrazuje spirální rázové vlny třírozměrné simulace akrečního disku - materiál vířivě padá na kompaktní...
Mikrokvasary jsou bizardní podvojné hvězdné soustavy, které generují vysokoenergetické záření, téměř rychlostí světla vyvrhují výtrysky částic a žijí přímo v naší galaxii Mléčná dráha. Zdá se, že se energetická soustava mikrokvasaru skládá z velice kompaktního objektu a to buď neutronové...
Vpravo nahoře, nedaleko od okraje zatmělého Měsíce je na tomto teleskopickém pohledu pořízeném z Port Elizabeth v Jižní Africe středně jasná hvězda Zubenelgenubi. Zubenelgenubi je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Vah (Libra), vyslovit její jméno (zkuste zú-BEN-aldží-ŇÚ-bí ...) je...
Začněme celkovým pohledem na krásnou spirální galaxi M81 a pokračujme vloženými snímky (vlevo, dole a vpravo), které se přibližují k samotné přeživší hvězdě. Ve středu posledního pole je vpravo od středu hvězda, o které se nedávno zjistilo, že přežila kosmické kataklysma - výbuch...
Nenechte se zmást dobře známou symetrií. Vznešená spirální struktura, která je vidět na této počítačové vizualizaci, není portrétem točitých spirálních ramen vzdálené hvězdné galaxie. Místo toho se jedná o spirální rázové vlny v třírozměrné simulaci akrečního disku. Materiál jako ve...
Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...
Hloubkový optický snímek (vlevo) 47 Tucanae ukazuje starou kulovou hvězdokupu, jenž je tak hustá a přeplněná, že v těsně zaplněném jádře nelze rozlišit jednotlivé hvězdy. Rentgenový snímek centrálních oblastí (vložený snímek vpravo) z observatoře Chandra ukazuje bohatství rentgenových hvězd, jež...
Proč podvojná soustava XZ Tauri emituje horkou bublinu rozpínajícího se plynu? I když mohli astronomové dosud jen spekulovat, kosmický dalekohled Hubble Space Telescope jasně dokumentuje toto neobvyklé chování třemi dramatickými fotografiemi z posledních pěti let. I bez znalosti proč nedávno...
Nevýrazný dvojhvězdný systém s katalogovým označením Gliese 623 leží ve vzdálenosti 25 světelných roků od Země v souhvězdí Herkula. Jednotlivé hvězdy tohoto binárního systému byly poprvé rozlišeny v červenci 1994, kdy přístroj Faint Object Camera na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu ...
Jako kosmický postřikovač trávníku prach proudícící z rotující hvězdné soustavy vytváří větrníkový vzor na tomto infačerveném snímku ve falešných barvách. Astronomové objevili tento překvapující obraz s hvězdným prachem pomocí vyspělého interferometeru a desetimetrového dalekohledu Keck I při...
Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných roků daleko a svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná drozdí vejce. Toto kosmické mračno měří asi 3 světelné roky a je bezpečně uhnízděno v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). NGC 1360 vejčitého tvaru se považuje za planetární...
Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojhvězda, dvě hvězdy, které mají těsný symbiotický vztah. Asi 710 světelných roků vzdálená hvězda je ve středu kompozitního obrazu sestaveného z ve vesmíru pořízených optických a rentgenových snímků. Tento neobvyklý systém se skládá z...
Co vytvořilo podivnou spirálovitou strukturu vlevo nahoře? Nikdo si není jistý, ale pravděpodobně to nějak souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny, kdy byla odvržena její vnější atmosféra. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, vine se ve 4...
Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...
SS 433 je jedním z neexotičtějších známých hvězdných systémů. Vůbec ne pozoruhodné jméno pochází z katalogu hvězd v Mléčné dráze, které emitují záření charakteristické pro atomární vodík. Pozoruhodné chování pochází od kompaktního objektu, černé díry nebo neutronové hvězdy, kolem něhož...
Jak vznikají dvojhvězdy? Milimetrový dalekohled ESO ALMA (Atacama Large Millimeter Array) nedávno pořídil snímky s dosud nejvyšším rozlišením vznikající dvojhvězdy a tak pomohl s odpovědí na tuto otázku. Většina hvězd není osamocena, typicky jsou součástí vícečetných hvězdných...
Změnu jasnosti můžete v průběhu roku pozorovat pouze triedrem. Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojvězdný systém, tedy dvě hvězdy, které jak se zdá mají blízký, symbiotický vztah. Tento fascinující systém vzdálený asi 710 světelných let se skládá z rudého...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...
Toto pěkné kosmické mračno se nachází asi 1500 světelných let daleko a jeho tvar a barva připomíná modré vejce červenky. Bezpečně hnízdí v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a měří asi 3 světelné roky. Jelikož se jedná o planetární mlhovinu, tak nereprezentuje začátek, ale naopak krátkou a...
Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...
Jak vznikla neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovinu pohání, ale nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku způsobuje nejspíš tlustý torus, který protahuje jinak sférický tok do kónických tvarů s růžky. Jelikož...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Přinese tento úsvit další novu? Taková dilemata budou jednoho dne trápit budoucí lidi, kteří budou žít na planetě obíhající kolem kataklysmické proměnné podvojné hvězdné soustavy. Kataklysmické proměnné zahrnují i plyn, který padá z větší hvězdy do akrečního disku kolem hmotného, ale...
Pro astronomy těsná dvojvězda BD+20 307 původně vystupovala z řady jen svojí extrémní prašností. Podstatné množství horkého prachu totiž způsobuje, že se tato soustava jeví na infračervených vlnových délkách extrémně jasná. Kolem mladých hvězd starých jen několik miliónů let je často...
Při zkoumání spousty tvarů, které se nacházejí v kosmickém zoo plném planetárních mlhovin, se někteří astronomové zaměřili na úchvatný případ M2-9. M2-9 ve vzdálenosti asi 2100 světelných let má přes jeden světelný rok a je známa jako dvojitý výtrysk nebo motýlí mlhovina, vzhledem ke své...
Třitisíce světelných let vzdálená hvězda odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou vidět v Kočičím oku jsou opravdu natolik komplexní, že...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Planetární mlhovina NGC 246, přiléhavě pojmenovaná "mlhovina Lebka", opravdu obklopuje umírající hvězdu, která je asi 1600 světelných let daleko v souhvězdí Velryby (Cetus). Nádherná, po tisíce let vyvrhovaná spletitá mlhovina je vnější atmosférou kdysi slunci podobné hvězdy. Rozpínající...
Toto pěkné pole hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) má střed na hvězdě, která není zase tak často vidět - RS Ophiuchi. Počátkem minulého týdne se RS Oph náhle stala poprvé od roku 1985 viditelnou i prostému oku. RS Oph je typem kataklysmické proměnné hvězdy klasifikované jako rekurentní...
Začněte celkovým pohledem na krásnou spirální galaxii M81 a potom přejděte na vložené snímky (vlevo, dole a pak vpravo) a tak si zvětšete opravdového trosečníka. Na posledním políčku vpravo je vidět hvězda identifikovaná jako trosečník kosmického kataklysmatu -- výbuchu supernovy její...
Snímky ve viditelném světle ukazují, že centrální oblasti kulové hvězdokupy 47 Tucanae jsou přeplněny hvězdami vzdálenými od sebe méně jak desetinu světelného roku. Tento rentgenový pohled na střed 47 Tuc ve falešných barvách z observatoře Chandra též ukazuje, že kupa je dobrým sousedstvím...
V asi 1600 světelných let vzdálené podvojné soustavě známé jako J0806 kolem sebe každých 321 sekund obíhají dva hustí bílí trpaslíci. Při interpretaci rentgenových dat z observatoře Chandra astronomové poukazují na to, že se už tak krátká doba oběhu trvale zkracuje, tak jak se hvězd k...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Nenechte se zmást dobře známým vzorem. Vznešená spirální struktura na této počítačové vizualizaci nepředstavuje zavinutá spirální ramena vzdálené galaxie plné hvězd. Grafika místo toho zobrazuje spirální rázové vlny třírozměrné simulace akrečního disku - materiál vířivě padá na kompaktní...
Mikrokvasary jsou bizardní podvojné hvězdné soustavy, které generují vysokoenergetické záření, téměř rychlostí světla vyvrhují výtrysky částic a žijí přímo v naší galaxii Mléčná dráha. Zdá se, že se energetická soustava mikrokvasaru skládá z velice kompaktního objektu a to buď neutronové...
Vpravo nahoře, nedaleko od okraje zatmělého Měsíce je na tomto teleskopickém pohledu pořízeném z Port Elizabeth v Jižní Africe středně jasná hvězda Zubenelgenubi. Zubenelgenubi je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Vah (Libra), vyslovit její jméno (zkuste zú-BEN-aldží-ŇÚ-bí ...) je...
Začněme celkovým pohledem na krásnou spirální galaxi M81 a pokračujme vloženými snímky (vlevo, dole a vpravo), které se přibližují k samotné přeživší hvězdě. Ve středu posledního pole je vpravo od středu hvězda, o které se nedávno zjistilo, že přežila kosmické kataklysma - výbuch...
Nenechte se zmást dobře známou symetrií. Vznešená spirální struktura, která je vidět na této počítačové vizualizaci, není portrétem točitých spirálních ramen vzdálené hvězdné galaxie. Místo toho se jedná o spirální rázové vlny v třírozměrné simulaci akrečního disku. Materiál jako ve...
Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...
Hloubkový optický snímek (vlevo) 47 Tucanae ukazuje starou kulovou hvězdokupu, jenž je tak hustá a přeplněná, že v těsně zaplněném jádře nelze rozlišit jednotlivé hvězdy. Rentgenový snímek centrálních oblastí (vložený snímek vpravo) z observatoře Chandra ukazuje bohatství rentgenových hvězd, jež...
Proč podvojná soustava XZ Tauri emituje horkou bublinu rozpínajícího se plynu? I když mohli astronomové dosud jen spekulovat, kosmický dalekohled Hubble Space Telescope jasně dokumentuje toto neobvyklé chování třemi dramatickými fotografiemi z posledních pěti let. I bez znalosti proč nedávno...
Nevýrazný dvojhvězdný systém s katalogovým označením Gliese 623 leží ve vzdálenosti 25 světelných roků od Země v souhvězdí Herkula. Jednotlivé hvězdy tohoto binárního systému byly poprvé rozlišeny v červenci 1994, kdy přístroj Faint Object Camera na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu ...
Jako kosmický postřikovač trávníku prach proudícící z rotující hvězdné soustavy vytváří větrníkový vzor na tomto infačerveném snímku ve falešných barvách. Astronomové objevili tento překvapující obraz s hvězdným prachem pomocí vyspělého interferometeru a desetimetrového dalekohledu Keck I při...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
