Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. listopad 2003

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. listopad 2003

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Oblouk Rysa

Uznání: R.A.E. Fosbury (ESA/ST-ECF), et al., ESA, NASA, NOAO

Při honbě za spektrem tajemného oblouku v kupě galaxií v nevýrazném severním souhvězdí Rysa astronomové narazili na nejhmotnější a nejvzdálenější kdy objevenou hvězdotvornou oblast. Zřetelně červený "Oblouk Rysa" leží vpravo od středu tohoto barevného obrázku kupy galaxií, který je složeninou z údajů Hubble Space Telescope a údajů pozemských. Zatímco kupa galaxií leží ve vzdálenosti asi 5 miliard světelných let daleko, tak spektroskopické studie ukazují, že oblouk samotný je ve skutečnosti zborceným obrazem dokonce ještě vzdálenější ohromné hvězdotvorné oblasti. Obraz je tvářen, jelikož gravitace bližší kupy galaxií ohýbá světlo podobně jako zvětšovací sklo, což je jev vysvětlený Einsteinovou teorií gravitace. Ve skutečnosti je monstrózní hvězdotvorná oblast skoro 12 miliard světelných let daleko a je asi miliónkrát jasnější, než daleko známější hvězdná kolébka mlhovina v Orionu. Odhaduje se, že hvězdotvorná oblast, která je vidět jako Oblouk Rysa obsahuje asi milión hmotných, horkých hvězd ve srovnání se čtyřmi hvězdami, které pohánějí záři mlhoviny v Orionu. Hvězdy v Oblouku Rysa jsou více jak dvakrát tak horké než centrální hvězdy mlhoviny v Orionu a vznikly už když Vesmíru byly sotva dvě miliardy let. Astronomové i tak věří, že první hvězdy vznikly dokonce ještě v dřívějších dobách.

Štítky: Star-formation, Kupa galaxií, Zobrazení gravitační čočkou


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.

Další informace »