Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. duben 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. duben 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Arp 81: O 100 miliónů let později

Uznání: Hubble Legacy Archive, ESA, NASA; Processing - Martin Pugh

Z planety Země vidíme silně pokroucený pár galaxií, katalogizovaný jako Arp 81, tak jak byly pouhých asi 100 miliónů let po svém těsném přiblížení. Zmatek způsobený jejich vzájemnou gravitační interakcí při přiblížení je podrobně vidět na tomto barevném kompozitním obrázku, který ukazuje jejich vzájemnou gravitační interakci při přiblížení a ukazuje propletené proudy plynu a prachu, chaos překotného vznikání hvězd i slapový ohon, který se táhne asi 200 tisíc světelných let za tímto kosmickým vrakovištěm. Galaxie jsou též známy jako NGC 6622 (vlevo) a NGC 6621, co do velikosti jsou zhruba stejné, ale je jim souzeno ve vzdálené budoucnosti splynout, jelikož se po opakovaných přiblíženích nakonec zcela sloučí. Obě galaxie se nacházejí v souhvězdí Draka (Draco) a jsou vzdálené asi 280 miliónů světelných let. Na tomto ostrém, zpracovaném snímku z Hubblova archívu lze vidět dokonce ještě vzdálenější galaxie v pozadí.

Štítky: Interacting galaxies, Tidal tail, Arp 81, Ngc 6621/6622


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »