Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. květen 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. květen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pozorovatelný vesmír

Uznání a ilustrace a licence: Wikipedia, Pablo Carlos Budassi

Jak daleko můžete dohlédnout? Všechno, co můžete vidět a všechno, co byste vůbec mohli nyní vidět za předpokladu, že by vaše oči dokázaly vidět všechny druhy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Ve světle, nejdál co můžeme vidět přichází z kosmického mikrovlnného pozadí z doby před 13,8 miliardami let, kdy vesmír byl neprůhledný jak hustá mlha. Některá neutrina a gravitační vlny kolem nás přišly z ještě větší dálky, ale lidstvo je doposud nedokáže rozpoznat. Tento obrázek ilustruje pozorovatelný vesmír ve stále zhuštěnějším měřítku, kde Země a Slunce ve středu jsou obklopeny naší Sluneční soustavou, blízkými hvězdami, nedalekými galaxiemi, vzdálenými galaxiemi, filamenty ranné hmoty a kosmickým záření mikrovlnného pozadí. Kosmologové typicky předpokládají, že náš pozorovatelný vesmír je pouhou blízkou součástí větší entity známé jako Vesmír, kde ovšem platí stejná fyzika. Existuje několik sice populárních, ale spekulativních teorií, které tvrdí, že dokonce i náš Vesmír je součástí ještě většího multivesmíru, kde jsou buď jiné hodnoty fyzikálních konstant, nebo kde platí jiné fyzikální zákony, vyskytují se vyšší dimenze, nebo mírně odlišné náhodné verze našeho standardního vesmíru.

Štítky: Vesmír, Pozorovatelný vesmír, Kosmologie


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »