Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn, Tethys, prstence a stíny

Uznání: Cassini Imaging Team, SSI, JPL, ESA, NASA

Při pohledu z ledového měsíce Tethys by se naskýtal fantastický pohled na prstence a stíny Saturnova systému. Nebyli jste poslední dobou na Tethysu? Tak se alespoň zatím podívejte na nádherný pohled na prstence z kosmické sondy Cassini. Tethys samotný má průměr kolem asi 1000 kilometrů, obíhá necelých pět poloměrů Saturnu od středu této plynné obří planety a na tomto snímku z roku 2005 je zachycen ve slunečním světle vlevo dole pod středem. Tethys je v této vzdálenosti (kolem 300 000 kilometrů) zcela mimo hlavní jasné prstence Saturnu, ale je stále jedním z pěti hlavních měsíců uvnitř slabého a řídkého vnějšího prstence E. Spolu s Tethysem jsou na podobných drahách uvězněny dva maličké měsíce Telesto a Calypso. Jak tato trojice obíhá Saturn, tak Telesto Tethys předchází a Calypso ho následuje.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Tethys
  2. APOD: 2005-01-17 Krajina na Titanu
  3. NASA: PIA07545: Fantasy Made Real
  4. NASA: Saturn Fact Sheet
  5. APOD: 2004-12-02 Mimas, prstence a stíny
  6. Wikipedia: Rings_of_Saturn
  7. APOD: 2014-04-06 Čerstvé tygří pruhy na Saturnovu Enceladu
  8. APOD: 2007-03-27 Enceladus vytváří Saturnův prstenec E
  9. NASA: What is a Lagrange Point?
  10. APOD: 2006-02-22 Neobvykle hladký povrch Saturnova měsíce Telesto
  11. NASA: Calypso
  12. OrbitSimulator.com: Tethys
  13. Bbci.co.uk: Foto: Kočka na psovi :-)

Štítky: Tethys, Saturn, Cassini


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »