Kolik měsíců má Saturn? Ačkoli se jejich celkový počet pravděpodobně bude dále zvyšovat, v červnu 2026 měl tento prstenčitý plynný obr 293 potvrzených měsíců. To je výrazně více než u jakékoli jiné planety Sluneční soustavy, včetně největšího plynného obra Jupitera, který má pouhých 115...
Při pohledu z ledového měsíce Tethys by se naskýtal fantastický pohled na prstence a stíny Saturnova systému. Nebyli jste poslední dobou na Tethysu? Tak se alespoň zatím podívejte na nádherný pohled na prstence z kosmické sondy Cassini. Tethys samotný má průměr kolem asi 1000 kilometrů, obíhá...
Při cestě kolem Saturnu se dívejte po malebných pohledech na měsíce, po prstencích a stínech. Jedno takové malebné uskupení nastalo v roce 2005, kdy ho zachytila kosmická sonda a družice Saturnu Cassini. Na snímku jsou na každé straně z boku viděných Saturnových tenkých...
Některé měsíce by takovou srážku vůbec nepřežily. Tethys má průměr asi 1000 kilometrů, je jedním z největších Saturnových měsíců a přežil srážku, jejímž výsledkem je ohromný impaktní kráter Odysseus. Kráter Odysseus se někdy také nazývá Velký bazén, nachází se na náběžné...
Co to je za Saturnem? Při odpovědi je třeba nejprve zmínit samotnou kameru, která je posazená na kosmické sondě Cassini a která nyní obíhá tuto planetu s nejrozvinutější soustavou prstenců ve Sluneční soustavě. Neobvyklá perspektiva umístila Cassini na stranu Saturnu odvrácenou od Slunce,...
Prstence a stíny viděné z ledového měsíce Tethys, by předváděly fantastické pohledy na Saturnův systém. Ještě jste si na Tethys nezaskočili? V tom případě se zatím podívejte na tyto nádherné prstence zachycené kosmickou sondou Cassini. Jsou vidět ve slunečním světle roku 2005, Tethys...
Jak staré jsou prstence Saturnu? Nikdo neví zcela jistě. Jednou možností je, že prstence vznikly z hlediska historie Sluneční soustavy poměrně nedávno, možná před pouhými 100 milióny let, když se u Saturnu rozpadl objekt velikosti měsíce. K důkazům mládí prstence patří základní analýza...
Kolik měsíců má Saturn opravdu? Doposud jich bylo objeveno 62, nejmenší měří jen zlomek kilometru. Na ostrém portrétu Saturnovy rodiny z 9. března je vidět šest jeho největších družic. Titan má průměr 5150 kilometrů, je větší než pozemský Měsíc a o trochu větší než Merkur a je vlevo...
Jaké procesy formovaly neobvyklý povrch Saturnova měsíce Tethys? Organizace NASA vyslala v roce 2005 pro zodpovězení této otázky kosmickou sondu Cassini k průletu kolem tohoto záhadného měsíce. Na snímku nahoře je jeden ze snímků s nejvyšším rozlišením celé strany Tethysu. Předpokládá se, že...
Jak vznikla tato velká puklina na Saturnově měsíci Tethys? Nikdo si není jistý. Tento dlouhý kaňon, formálněji zvaný Ithaca Chasma probíhá na snímku nahoře napravo a dosahuje asi 2000 kilometrů a je široký až 100 kilometrů. Snímek nahoře pořídila družice Saturnu kosmická sonda Cassini, když...
Jezdíte si po Marsu, když tu náhle nečekaně odkryjete neobvykle světlou půdu. Zastavíte. Otočíte se. Vrátíte se, abyste půdu prozkoumali a zjistíte, že se jedná o téměř čistou křemenku (kysličník křemičitý), hlavní součást křemene a skla. Taková půda doposud nebyla na Marsu nalezena. Jak...
Jak jsou staré Saturnovy prstence? Nikdo to s jistotou neví. Jednou z možností je, že se prstence vznikly v historii naší sluneční soustavy poměrně nedávno, možná teprvě před 100 milióny let, když se u Saturnu rozpadl objekt velikosti měsíce. Mezi důkazy pro mladý prstenec patří...
Některé měsíce by takovou srážku nepřežily. Tethys, jeden z největších měsíců Saturnu o průměru asi 1000 kilometrů, srážku přežil, ale dnes vykazuje rozlehlý impaktní kráter Odysseus. Odysseus se též někdy nazývá Velká pánev, nachází se na náběžné pokouli Tethysu a vykazuje značné...
Některé měsíce by srážku nepřežily. Jeden z největších měsíců Saturnu Tethys o průměru asi 1000 kilometrů srážku sice přežil, ale dnes ho zdobí rozsáhlý impaktní kráter Odyseus. Kráter Odyseus, který se někdy nazývá Velký bazén, je na čelní polokouli Tethysu a vykazuje poměrně velké...
Povrch Saturnova měsíce Tethysu je rozbráděn ledovými útesy a krátery. Když koncem minulého měsíce prolétala kolem tohoto zmrzlého ledového měsíce kosmická sonda Cassini, tak pořídila doposud nejpodrobnější snímky Tethysu. Snímek nahoře byl pořízen ze vzdálenosti asi 32 000 kilometrů a...
Při pohledu z ledového měsíce Tethys by prstence a stíny jen hrály přes fantastické pohledy na Saturnovu soustavu. Nezastavili jste se nedávno na Tethysu? Pokud ne, tak se podívejte na tu nádhernou krajinu prstenců ze sondy Cassini. Tethys samotný, který je zachycen ve slunečním...
Tethys je jedním z největších a nejbližších měsíců Saturna. Kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna, proletěla koncem října kolem tohoto zmrzlého měsíce a zachytila dosud nejpodrobnější snímky od kosmických sond Voyager z počátku desetiletí 1980. Tethys se téměř úplně...
Tethys je jedním z největších a nejbližších měsíců Saturna. Navštívily ho obě sondy Voyager, v listopadu 1980 Voyager 1 a v srpnu 1981 Voyager 2. O Tethysu se nyní ví, že se téměř úplně skládá z vodního ledu. Tethys vykazuje velký impaktní kráter, který téměř planetu...
Kolik měsíců má Saturn? Ačkoli se jejich celkový počet pravděpodobně bude dále zvyšovat, v červnu 2026 měl tento prstenčitý plynný obr 293 potvrzených měsíců. To je výrazně více než u jakékoli jiné planety Sluneční soustavy, včetně největšího plynného obra Jupitera, který má pouhých 115...
Při pohledu z ledového měsíce Tethys by se naskýtal fantastický pohled na prstence a stíny Saturnova systému. Nebyli jste poslední dobou na Tethysu? Tak se alespoň zatím podívejte na nádherný pohled na prstence z kosmické sondy Cassini. Tethys samotný má průměr kolem asi 1000 kilometrů, obíhá...
Při cestě kolem Saturnu se dívejte po malebných pohledech na měsíce, po prstencích a stínech. Jedno takové malebné uskupení nastalo v roce 2005, kdy ho zachytila kosmická sonda a družice Saturnu Cassini. Na snímku jsou na každé straně z boku viděných Saturnových tenkých...
Některé měsíce by takovou srážku vůbec nepřežily. Tethys má průměr asi 1000 kilometrů, je jedním z největších Saturnových měsíců a přežil srážku, jejímž výsledkem je ohromný impaktní kráter Odysseus. Kráter Odysseus se někdy také nazývá Velký bazén, nachází se na náběžné...
Co to je za Saturnem? Při odpovědi je třeba nejprve zmínit samotnou kameru, která je posazená na kosmické sondě Cassini a která nyní obíhá tuto planetu s nejrozvinutější soustavou prstenců ve Sluneční soustavě. Neobvyklá perspektiva umístila Cassini na stranu Saturnu odvrácenou od Slunce,...
Prstence a stíny viděné z ledového měsíce Tethys, by předváděly fantastické pohledy na Saturnův systém. Ještě jste si na Tethys nezaskočili? V tom případě se zatím podívejte na tyto nádherné prstence zachycené kosmickou sondou Cassini. Jsou vidět ve slunečním světle roku 2005, Tethys...
Jak staré jsou prstence Saturnu? Nikdo neví zcela jistě. Jednou možností je, že prstence vznikly z hlediska historie Sluneční soustavy poměrně nedávno, možná před pouhými 100 milióny let, když se u Saturnu rozpadl objekt velikosti měsíce. K důkazům mládí prstence patří základní analýza...
Kolik měsíců má Saturn opravdu? Doposud jich bylo objeveno 62, nejmenší měří jen zlomek kilometru. Na ostrém portrétu Saturnovy rodiny z 9. března je vidět šest jeho největších družic. Titan má průměr 5150 kilometrů, je větší než pozemský Měsíc a o trochu větší než Merkur a je vlevo...
Jaké procesy formovaly neobvyklý povrch Saturnova měsíce Tethys? Organizace NASA vyslala v roce 2005 pro zodpovězení této otázky kosmickou sondu Cassini k průletu kolem tohoto záhadného měsíce. Na snímku nahoře je jeden ze snímků s nejvyšším rozlišením celé strany Tethysu. Předpokládá se, že...
Jak vznikla tato velká puklina na Saturnově měsíci Tethys? Nikdo si není jistý. Tento dlouhý kaňon, formálněji zvaný Ithaca Chasma probíhá na snímku nahoře napravo a dosahuje asi 2000 kilometrů a je široký až 100 kilometrů. Snímek nahoře pořídila družice Saturnu kosmická sonda Cassini, když...
Jezdíte si po Marsu, když tu náhle nečekaně odkryjete neobvykle světlou půdu. Zastavíte. Otočíte se. Vrátíte se, abyste půdu prozkoumali a zjistíte, že se jedná o téměř čistou křemenku (kysličník křemičitý), hlavní součást křemene a skla. Taková půda doposud nebyla na Marsu nalezena. Jak...
Jak jsou staré Saturnovy prstence? Nikdo to s jistotou neví. Jednou z možností je, že se prstence vznikly v historii naší sluneční soustavy poměrně nedávno, možná teprvě před 100 milióny let, když se u Saturnu rozpadl objekt velikosti měsíce. Mezi důkazy pro mladý prstenec patří...
Některé měsíce by takovou srážku nepřežily. Tethys, jeden z největších měsíců Saturnu o průměru asi 1000 kilometrů, srážku přežil, ale dnes vykazuje rozlehlý impaktní kráter Odysseus. Odysseus se též někdy nazývá Velká pánev, nachází se na náběžné pokouli Tethysu a vykazuje značné...
Některé měsíce by srážku nepřežily. Jeden z největších měsíců Saturnu Tethys o průměru asi 1000 kilometrů srážku sice přežil, ale dnes ho zdobí rozsáhlý impaktní kráter Odyseus. Kráter Odyseus, který se někdy nazývá Velký bazén, je na čelní polokouli Tethysu a vykazuje poměrně velké...
Povrch Saturnova měsíce Tethysu je rozbráděn ledovými útesy a krátery. Když koncem minulého měsíce prolétala kolem tohoto zmrzlého ledového měsíce kosmická sonda Cassini, tak pořídila doposud nejpodrobnější snímky Tethysu. Snímek nahoře byl pořízen ze vzdálenosti asi 32 000 kilometrů a...
Při pohledu z ledového měsíce Tethys by prstence a stíny jen hrály přes fantastické pohledy na Saturnovu soustavu. Nezastavili jste se nedávno na Tethysu? Pokud ne, tak se podívejte na tu nádhernou krajinu prstenců ze sondy Cassini. Tethys samotný, který je zachycen ve slunečním...
Tethys je jedním z největších a nejbližších měsíců Saturna. Kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna, proletěla koncem října kolem tohoto zmrzlého měsíce a zachytila dosud nejpodrobnější snímky od kosmických sond Voyager z počátku desetiletí 1980. Tethys se téměř úplně...
Tethys je jedním z největších a nejbližších měsíců Saturna. Navštívily ho obě sondy Voyager, v listopadu 1980 Voyager 1 a v srpnu 1981 Voyager 2. O Tethysu se nyní ví, že se téměř úplně skládá z vodního ledu. Tethys vykazuje velký impaktní kráter, který téměř planetu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
