Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2006

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mira: Podivuhodná hvězda

Uznání: X-ray Image: M. Karovska (Harvard-Smithsonian CfA) et al., CXC / NASA
Illustration: M.Weiss(CXC)

Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou chladné, pulsují a mají průměr zhruba 700 krát větší než Slunce. Samotný 420 světelných let vzdálený červený obr Mira (Mira A, vpravo) spoluobíhá kolem malého bílého trpaslíka (Mira B). Mira B je obklopena diskem materiálu zachyceného z pulsujícího obra a v takové dvojhvězdné soustavě se od horkého akrečního disku u bílého trpaslíka očekává tvorba rentgenového záření. Tento ostrý snímek ve falešných barvách z observatoře Chandra také zachycuje jak červený obr v rentgenových energiích silně září, přičemž je zřetelně oddělen od rentgenové emise akrečního disku svojí doprovodné složky. Po umístění kursoru nad a mimo obrázek se rentgenový snímek Miry z Chandry střídá s uměleckou představou této stále podivuhodné vzájemně se ovlivňující podvojné hvězdné soustavy.

Štítky: Binary star, Rudý obr, Bílý trpaslík, Rentgenový, Akreční disk, Mira, Variable star, Mouse over


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »