Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. únor 2009

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. únor 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IC 1805: Mlhovina Srdce

Uznání a copyright: Daniel Marquardt

Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v Perseově spirálním rameni naší galaxie. Ve středu tohoto kosmického srdce je kupa nových horkých hmotných hvězd Melotte 15 stará asi 1.5 miliónu let. Je trochu ironické, že se mlhovina Srdce nachází v souhvězdí Kasiopea. Podle řecké mytologie je toto severní souhvězdí pojmenováno podle marnivé a vychloubačné královny. Tento hloubkový pohled na oblast kolem mlhoviny Srdce vyříznutý z větší mozaiky zabírá na obloze asi 2.5 stupně, neboli pětinásobek průměru úplňku.

Štítky: Star-formation, Valentine's day, Ic1805, Melotte 15, Cassiopeia


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »